Na počátku byla nabídka, která se prý nedala odmítnout. Čínští pořadatelé slíbili tenisové organizaci WTA desetiletou finanční superinjekci v celkové výši jedné miliardy dolarů. Prize money pro nejlepší hráčky sezony se vyšplhalo na astronomických 14 milionů dolarů.
Pro srovnání: Roger Federer, Rafael Nadal, Novak Djokovič a pět dalších velikánů si za týden v Londýně rozdělí skoro o šest milionu méně.
To je absurdní samo o sobě. Ještě mnohem zvláštněji ale tento nepoměr působí po sumáři toho, co jsme v uplynulém týdnu viděli.
Leccos naznačovala už oficiální upoutávka, v níž se viditelně unavené hvězdy snažily na prestižní klání nalákat. "Budou létat jiskry," uzavřela ji unylým hlasem s nepřítomným výrazem ve tváři Japonka Naomi Ósakaová. Věřit se jí to nedalo a realita pak ukázala pravý opak.
Sama Ósakaová byla první tenistkou, která hned po dvou dnech z Šen-čenu odstoupila kvůli zranění. Následovala ji další favoritka Bianca Andreescuová, turnaj nedohrála ani náhradnice za Japonku Kiki Bertensová. A v semifinále skrečovala Švýcarka Belinda Bencicová. Do Turnaje mistryň se tak nakonec zapojilo deset hráček. Čtyři z nich se zranily.
Svůj podíl na jejich "úmrtnosti" měl atypický povrch. Nejenže byl abnormálně pomalý a nesrovnatelný s ničím, na čem se doposud tenisové turnaje hrály. Ale také hodně nepředvídatelný a zrádný.
Simona Halepová na něm raději netrénovala, Karolína Plíšková popisovala, jak ji z místního "šmirglu" bolí kolena, což je potíž, kterou jinde nezažila. Andreescuová si koleno dokonce zranila. Soudruzi zřejmě někde udělali chybu a nezbývá než doufat, že tenhle kolosální přehmat napraví už za rok.
V důsledku zdravotních peripetií značná část zápasů postrádala potřebný náboj. Čest výjimkám. Vítězka Ashleigh Bartyová se dokázala v průběhu turnaje podmínkám obdivuhodně přizpůsobit a potvrdila pozici momentální královny. Elina Svitolinová rovněž produkovala světový tenis.
A vyzdvihnout se dají i zajímavé výkony Plíškové. Ta opět prokázala markantní zlepšení své hry i taktické vyspělosti na pomalejších površích, kde je schopná zdatně konkurovat mnohem pohyblivějším hráčkám. Před několika lety nepředstavitelná věc.
Ale zpět k zásadním chybám turnaje. Už před jeho začátkem bylo jasné, že rozhodně nebude okořeněn frenetickou diváckou kulisou. Především v první polovině byla atmosféra vyloženě tristní. Nedůstojná.
"Snad si nějak poradí a naženou na tribuny aspoň nějaké školáky," doufala v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalá tenistka Klára Koukalová.
Jak se souboj o trofej Billie Jean Kingové chýlil ke konci, situace se opravdu lepšila, nicméně i na finále bylo hlediště nepatřičně prořídlé a nejlepší atmosféru stejně nakonec udělala parta studentů Vysoké školy ekonomické, kteří se zrovna v Šen-čenu účastnili fotbalového turnaje.
Karolína Plíšková a Barbora Strýcová si díky nim mohly v posledních dnech užívat alespoň skromnější verzi "fedcupové" atmosféry.
Turnaj mistryň by si zkrátka zasloužil něco lepšího. Při vzpomínce třeba na pražské duely Fed Cupu nebo strhující Laver Cup musí být tenisovým fanouškům z takové prezentace smutno. A ještě více těm, kteří pamatují finálový večírek pro osm nejlepších v newyorské Madison Square Garden (1979-2000).
Velmi surreálně v momentální šenčenské ozvěně působí nedávné kontroverzní prohlášení německé tenistky Andrey Petkovicové, která probudila debatu prohlášením, jak současný ženský tenis atraktivitou překonává mužský.
"Nemůžu souhlasit. Je velmi těžké představit si, že by třeba na Belindu Bencicovou přišlo tolik lidí jako na Rogera Federera," říká Koukalová.
Ženský tenis jako by v Šen-čenu kvůli rekordním penězům odhodil vlastní důstojnost, rezignoval na snahu zvyšovat prestiž a divácký zájem, a paradoxně tak udělal krok zpět.
Směřování výhradně za ekonomickou stránkou mohou přitom zvrátit jen samy tenistky. O údajné nespokojenosti některých velkých hvězd se veřejně nemluví. Nad jejich tichými pochybami (zatím) navenek vítězí poslušnost a loajalita.
