Koncem října překonala Stewartová ve Valencii český rekord v půlmaratonu, o pět týdnů později potvrdila formu i na dvojnásobné distanci.
"Cítím, že ten maraton má větší ohlas, že to lidé zaregistrovali více než půlmaraton," porovnávala Stewartová.
Kvalitním časem si vysloužila v atletické komunitě pozornost. "Zjistila jsem to i večer na Instagramu, že mě začaly sledovat různé soupeřky, ke kterým jsem nějakou dobu vzhlížela," usmála se česká vytrvalkyně.
Mezi sledujícími má například mistryni Evropy z Mnichova 2022 Polku Aleksandru Lisowskou nebo přední evropskou vytrvalkyni Britku Charlotte Purdueovou.
Skvělými podzimními výkony si Stewartová spravila chuť po nevydařené první polovině sezony včetně olympijských her v Paříži.
"Začátek sezony byl spíš strmě dolů, nebylo to úplně dobré. Byl tam asi hlavně stres z olympiády, který jsem tentokrát nezvládla," uznala česká atletka.
"Po olympiádě jsem sama sobě i ostatním chtěla dokázat, že mám na víc. Podzim jsem čerpala z toho, že jsem natrénovala asi nejkvalitněji přes léto. Šla jsem do těch závodů bez stresu," líčila Stewartová.
Její trenér Václav Janoušek viděl příčinu nezdaru pod pěti kruhy i v občerstvování během závodu.
"Na olympiádu byla Moira asi nejlíp připravená, co běhá. Zapojili jsme hodně lidí, co se týče stravování, a asi přijala moc energie a pak měla problémy se žaludkem, dokončila to jen v coubertinovské myšlence," dumal kouč.
Na maratonu ve Valencii Stewartová spoléhala na své pocity. "Zjistili jsme, že nejsem učebnicový případ, musím to brát individuálně. Měla jsem všude všechno připravené, ale brala jsem si, kolik jsem chtěla," popisovala rodačka z Prahy.
"Myslím, že jsem toho za celý maraton spotřebovala nejmíň, co si pamatuju. Vždycky jsem se to snažila do sebe cpát násilím, teď jsem si dala spíš jen půlku lahvičky," přiblížila devětadvacetiletá vytrvalkyně.
Věří, že maratonský rekord ještě může zlepšit. "Ten půlmaraton je směrem k maratonu tak velká rychlostní rezerva, že si myslím, že jsem schopná maraton posunout ještě tak o minutu," přemítala.
Stále ovšem není nejrychlejší maratonkyní v rodině. Její otec Eddie má osobní rekord o tři vteřiny lepší. "Když jsem s taťkou mluvila po závodě, řekl, že už to ani nepočítá, že jsem zaběhla skvělý čas," prozradila Stewartová.
Další motivací pro ni může být Zátopkův osobní rekord ze zlatého olympijského maratonu v Helsinkách 1952, kdy zaběhl čas 2:23:03. Dělí ji od něho tedy 41 vteřin.
"Určitě je to velká motivace. Myslím, že kdybych předběhla takovou legendu, jako je Emil Zátopek, tak by to Češi konečně uznali," prohlásila Stewartová.
Společně s trenérem Janouškem věří, že se ze žebříčku kvalifikuje na MS 2025 v Tokiu, i když jí ostrý limit v neděli o 14 vteřin unikl.
Přesný plán příští sezony ještě nemá. "Na jaře je mistrovství Evropy v silničních bězích. To může být zajímavý závod na to se prosadit v evropské konkurenci," naznačil jeden z možných cílů Janoušek.
