Sölden - Patrik Hetmer započal úvodní soustředění pro letošní sezónu, která vyvrcholí paralympiádou v jihokorejském Pchjongčchangu. V Söldenu ho čeká volnější příprava. "Tohle soustředění ještě nebude o divokém projíždění branek. Spíše si s trasérem budeme opět zvykat jak na sníh, tak na komunikaci mezi sebou, a budeme pilovat techniku," vyhlíží Hetmer po cestě do Tyrolska.
Zranění navzdory
Právě v Rakousku se lyžaři letos v lednu stala nepříjemnost v podobě přetržené achilovky. Zranění si způsobil při sjezdu v rámci světového poháru v Innerkremsu a neúčastnil se tak vrcholových akcí - mistrovství světa v Itálii a Světového poháru v Jižní Koreji. "Předsezónní přípravu zranění nijak zvlášť neovlivnilo. Přišli jsme však o klíčové závody, které měly být zároveň i testem před paralympiádou," přemýšlí Hetmer, kterého handicapuje výrazně zúžené zorné pole obou očí. "A také jsem musel začít s vytrvalostním tréninkem o něco déle, než jsem zvyklý z minulých let," dodává. Zdravotní komplikace postihly i traséra Miroslava Máčalu, který v srpnu podstoupil artroskopii kolena. Oba by měli být po fyzické stránce připraveni. Patrik Hetmer zatěžoval bez potíží achilovku již v červnu a jeho trasér necelé dva měsíce po operaci také sportuje.
Na paralympiádu je dvojice již kvalifikována. "Jsme asi jediní, kteří mají start jistý. Potřebný počet kvalifikačních bodů máme najetý z minulých světových akcí a splňujeme i podmínky ČPV. Takže pokud budeme oba zdraví, nemusíme se o účast strachovat," říká Hetmer. I přes zranění, následné tréninkové manko a závodní nevytížení neupouští sportovec od medailových ambicí. Cenné kovy získal na evropském i světovém poháru a nechybí mu ani ten z mistrovství světa. Proto by do své sbírky rád přidal i paralympijskou medaili. "Je to jedna z nejprestižnějších akcí, která se koná jednou za čtyři roky. To je pro nás motivací zajet v Koreji co nejlepší výsledek," prozrazuje.
Patrika Hetmera znepokojují podmínky pro handicapované sportovce v českém prostředí. "Nejsme spokojeni, stejně jako většina handicapovaných sportovců, jak to v tuzemsku funguje. Nebo spíše nefunguje," říká. Rozdíl mezi Českem a zahraničím vidí hlavně v profesionalizaci handicapovaných na nejvyšší úrovni. "V jiných zemích jsou lidé jako my vedeni jako profesionálové. Mají tedy prostředky a hlavně čas na kvalitní přípravu. Ohodnoceni jsou i trenéři a další členové týmů. Zkrátka se věnují sportu jakožto svému zaměstnání a mají tak prostor dělat ho naplno," ví Hetmer a dodává, že Češi jsou někdy nuceni přemýšlet, zda stojí za to vrcholově sportovat, když na své aktivitě tratí. "Musejí si například v zaměstnání vybírat neplacená volna a investovat vydělané finance."
"My nyní budeme poprvé trénovat na sněhu, s čímž moji soupeři začali přibližně v květnu. Momentálně jsou tedy několik desítek dnů přípravy před námi," pokračuje čtyřiatřicetiletý reprezentant. Se svým trasérem postupně musí dohánět náskok během zimy. "První závody jsou výkonnostně vlažnější, ale ve finální části sezony se vždy dokážeme rovnat s nejlepšími. Snad to tak bude i na blížící se paralympiádě," věří.
