Praha - Po kvalitní podzimní přípravě absolvoval Pavel Bambousek v prosinci závody Evropského poháru na Pitztalu, kde si na úvod sezony vedl velice dobře. Ve dvou superobřích slalomech skončil v těžké konkurenci na 17. a 14. místě. Den před Silvestrem si nešťastně zlomil nohu, přesto se chce co nejrychleji vrátit do tréninku a pokusit se co nejlépe připravit na paralympijské hry.
Jak hodnotíte váš vstup do paralympijské sezóny?
Před Pitztalem jsem zápasil s angínou, takže jsem očekávání držel při zemi, ale nakonec jsem byl se svými časy více než spokojen.
Podzimní příprava se tedy vyplatila. Jak probíhala?
Na sněhu jsem během podzimu strávil určitě víc než měsíc čistého času. Začal jsem v září tréninkem slalomu v hale v Holandsku a pak jsem se připravoval na ledovcích Pitztal a Kaunertal, kde se kromě slalomu a obřího slalomu dostalo i na super-G. Párkrát sice nespolupracovalo počasí, ale jinak byla podzimní příprava vydatná a na sezonu jsem připraven.
Trénujete na tratích společně se zdravými lyžaři. Jaké to je?
Trénink se závodníky bez handicapu je určitě náročnější a někdy byla trať téměř nad moje možnosti. To vše se pak ale hodí do závodu.
Jak se vám spolupracuje s novou trenérkou?
S Evou Jelínkovou se připravuju až od prosince, takže se toho zatím moc nestihlo. Shodli jsme se, na čem se dá ještě zapracovat. V jejím příchodu vidím jen pozitiva a těším se na budoucí spolupráci.
Z Evropského poháru jste se dále přesouvali na Světový pohár do Svatého Mořice, kde však byly kvůli sněhové nadílce soutěže zrušeny. Nebudou vám neodjeté závody chybět?
Lyžuje se venku a počasí to umí někdy opravdu znepříjemnit. Tentokrát to zkrátka nešlo jinak, protože při rychlostních disciplínách by šlo startujícím skutečně o zdraví. Ostrý závod se bohužel v tréninku nahradit nedá, takže určitě chybí, ale jsme na tom všichni stejně.
Jaký byl váš závodní plán po novém roce a jak ho změnil úraz nohy?
V plánu jsem měl Světový pohár ve Švýcarsku a Francii a únorové domácí mistrovství v Rokytnici, jinak jsem se chtěl věnovat tréninku. Úraz to všechno trochu zkomplikoval. Aktuálně nemám ještě vyndané ani stehy, takže mám klidový režim. Ale jakmile se budu moci více hýbat, tak se zaměřím na fyzičku a během února plánuju návrat na sníh a najezdit co nejvíc kilometrů.
S jakými ambicemi pojedete do Pchjongčchangu, těšíte se na svůj paralympijský debut?
Samozřejmě se hodně těším! Chtěl bych dojet všechny disciplíny, a kdyby se mi v některém závodě povedlo dostat se do top 10, tak by to byl opravdu úspěch.
Loni na finále SP jste měl možnost otestovat paralympijské tratě. Jak jsou náročné?
Zkušenosti s paralympijskou tratí se určitě hodí. Vrchní pasáže nejsou až tak složité, ale od střední části až do cíle jsou celkem technicky náročné.
Jak se vám v Koreji dařilo?
Dojížděl jsem kolem 15. místa a určitě to jde i lépe
Jak jste si užil Vánoce a novoroční oslavy?
Vánoce jsem měl poklidné v rodinném kruhu a Silvestr byl už o dost horší. Trávil jsem ho totiž v nemocnici a čekal na operaci nohy, kterou jsem si zlomil den před Silvestrem nevinným pádem na berlích. Takže vykročení do nového roku vlastně ani neproběhlo.
Dáváte si novoroční předsevzetí?
Nedávám, když chci něco změnit, tak to jde kdykoli během roku.
A jaký byl váš rok 2017?
Když opomenu zlomenou nohu z 30.12., tak to byl opravdu skvělý rok po všech stránkách.
