Nejlépe se v poháru zatím daří týmu WBS Pardubice. S dvanácti body jsou na prvním místě tabulky. Pozadu ale nezůstávají ani nováčci z Českých Budějovic. Tým, který hodně pomohl založení ligy, ukazuje, že nebude pouze do počtu. O víkendu porazil SK HOBIT Brno i Pražské jezdce. "První dva zápasy s Brnem a Prahou jsme zvládli velice dobře. Byl jsem až překvapený hrou kluků, kteří s basketbalem vlastně začínají. Hráli výborně kombinačně. Nebáli se hrát, jezdili na vozíku i střelba se povedla. Byly to dva krásné zápasy," hodnotí výkon týmu František Šindelář.
Mrzet ho může jenom prohra 46:80 se zkušenými Pardubicemi. "Rozhodly zkušenosti a náš respekt vůči soupeři. Přehrávali nás kombinační hrou, v obraně jsme dost hořeli. Myslím si, že proti takovým týmům máme dost co pilovat," dodal Šindelář. "Rozdíly tam jsou, ale i takový zápas nám dá spoustu zkušeností. Je to přece jen první sezona, pro spoustu kluků úplně první herní zkušenost. Takže proti takovým soupeřům jako jsou Pardubice o výsledek až tak nejde," přidal se i Adam Šimonek.
Výkon Tigers ale ocenil po vzájemném zápase i člen WBS Pardubic a národního týmu Miroslav Šperk. "Je to zajímavý tým. Myslím si, že to byla vcelku vyrovnaná hra, i když skóre to neukazuje. Jsou silní na vozíku a velmi rychlí. Byl to kvalitní zápas."
Zajímavou podívanou nabídlo taky utkání dvou týmů z druhé poloviny tabulky. Šťastnější byli nakonec hráči SK HOBIT Brno, kteří porazili Pražské jezdce 58:40. Vyrovnaná byla hlavně třetí čtvrtina, kdy se tým z Prahy Brnu ve skóre přiblížil. "I na střídačce už bylo cítit vyčerpání, ale naštěstí jsme se srovnali a dotáhli to. Zápas pro nás dopadl výborně," radoval se Filip Pospíšil z Brna. V tabulce ale Brno zůstává o dva body čtvrté až za Prahou.
Místo rakouské ligy ta česká. Nikomu to ale nevadí
Jak už bylo zmíněno, všichni hráči si obnovení české soutěže pochvalují. A to i Brno a Pardubice, kteří ještě v loňském roce nastupovali v rakouské soutěži. To, že by teď hráli horší ligu a nemohli se kvůli tomu zlepšovat si vůbec nepřipouští. Rozvoj basketbalu v Česku je v tomto případě prioritou. "Ta rakouská liga byla asi na vyšší úrovni, byli tam silnější soupeři. Důležité je ale to, abychom budovali basket v Čechách. Musíme tady hrát a doufat, že přibydou další týmy," uvažoval Miroslav Šperk. "Když se jezdilo do Rakouska, tak o tom skoro nikdo ani nevěděl. Takto můžeme jezdit po republice a lidé se můžou přijít podívat," dodal.
Se svým svěřencem souhlasí i trenér Pardubic a národního týmu Jaroslav Menc. "Hráči mají možnost odehrát víc minut v utkáních. V rakouské lize jsou dva špičkové celky, ale jinak až tak vysoce kvalitní ta rakouská liga není. Zůstali jsem v Eurolize a další zápasy si nahradíme formou turnajů, takže hráči o zápasy ochuzeni nebudou," vysvětluje.
Pro Mence je důležité také to, že může v průběhu celého roku sledovat členy národního týmu. "Navíc pod záštitou České asociace basketbalu na vozíku pořádáme každý měsíc tréninkové soustředění pro širší reprezentační výběr. Pořádáme i kempy pro začínající hráče," popisoval Menc. Právě zisk nových hráčů je pak podle něj stěžejní i vzhledem ke konkurence schopnosti v zahraničí. "Určitě bychom potřebovali spoustu dalších nadšenců třeba i v jiných městech, aby se ten sport rozšířil."
Kromě kempů se snaží nové hráče získat i pomocí projektu Vracím se do hry. "Objíždíme rehabilitační ústavy, kde se snažíme ty handicapované sportovce, nebo teprve budoucí sportovce, seznámit s našim sportem," komentoval situaci a princip projektu Menc. A k němu se přidává i Miroslav Šperk: "Je to důležitý projekt a mám z toho radost. My tady nebudeme věčně a je potřeba sehnat nové hráče. Snažíme se tímto způsobem ukázat, že to je cesta, jak se vrátit do života po úraze nebo nějakém neštěstí. Sport může být dobrý průvodce," uzavírá Šperk.
