Šance boxera Chládka na olympiádu skončila v 1. kole

Sport Sport
16. 4. 2012 16:08
Čeští boxeři v olympijské kvalifikaci vyhořeli, všichni včetně jedničky Zdeňka Chládka skončili svou pouť turnajem už v prvním kole.
Zdeněk Chládek při GP Ústí nad Labem
Zdeněk Chládek při GP Ústí nad Labem | Foto:

Trabzon - Nejlepší český amatérský boxer současnosti Zdeněk Chládek prohrál v prvním kole olympijské kvalifikace v Trabzonu v kategorii do 64 kg s Ljubomirem Marjanovičem ze Srbska 10:12 a přišel o šanci kvalifikovat se do Londýna.

Podobně dopadl i Robert Bilík, který v prvním kole váhy do 69 kg podlehl Němci Patricku Wojcickému 6:14.

Chládek, bronzový medailista z juniorského MS v roce 2009, potřeboval k postupu na olympiádu turnaj v Turecku vyhrát. Hned v úvodu ale nestačil na Marjanoviče, kterého přitom v březnu na Velké ceně Ústí nad Labem v semifinále porazil na body.

Čtěte také:
Má poslední šanci na olympiádu. Boxer Chládek si věří

"Od druhého kola mě začal opět trápit poraněný loket, cítil jsem ho a bohužel mě to omezovalo," uvedl Chládek pro web profiboxing.cz. Jednadvacetiletý boxer vyhrál první kolo 4:2 a po druhém vedl ještě 8:7, ve třetím kole ale zápas ztratil.

Na olympiádu se Chládek dostane pouze v případě, že mu mezinárodní boxerská asociace udělí divokou kartu. Šance je ale pouze teoretická. V Trabzonu se v boji o olympiádu představí ještě Patrik Velký (do 56 kg).

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 22 minutami

Vatikán chce prodloužit kritizovanou smlouvu s Čínou o jmenování biskupů

Vatikán usiluje o další prodloužení smlouvy s Čínou o jmenování biskupů, řekl agentuře Reuters papež František. Smlouva, jejíž znění není veřejné, podle něj funguje dobře. Kritici ale poukazují na to, že od jejího vzniku v roce 2018 bylo jmenováno jen šest biskupů. Domnívají se, že Vatikán udělal Pekingu příliš velké ústupky.

Smlouva mezi Vatikánem a Pekingem, které neudržují oficiální diplomatické vztahy, je dočasná a trvá dva roky. Poprvé ji Čína s Vatikánem uzavřely v roce 2018 a v roce 2020 ji prodloužily. Její platnost, pokud se obě země nedohodnou na prodloužení, končí letos v říjnu.

"Smlouva funguje dobře a já doufám, že bude v říjnu obnovena," řekl papež František v sobotním rozhovoru, jehož část agentura Reuters zveřejnila v úterý. Dohodu papež přirovnal ke snahám svých předchůdců, kteří se snažili vytvořit vztahy se zeměmi sovětského bloku.

"Diplomacie je umění možného a schopnost proměnit v realitu věci, které jsou možné," uvedl papež. Dodal, že smlouva není ideální a že jmenování biskupů pokračuje pomalu.

Smlouva však mezi částí hodnostářů a věřících vzbudila kritiku. Poukazují na to, že se souhlasem papeže bylo v Číně od roku 2018 jmenováno pouze šest biskupů. Mezi nejviditelnějšími kritiky je hongkongský kardinál Joseph Zen. "Vatikán snad jednal i v dobré vůli, ale udělal nerozumné rozhodnutí," uvedl v červnu Zen. Situace katolíků v Číně po podepsání dohody se podle něj nezlepšila.

Dohoda ukončila mnoho desetiletí trvající spor o jmenování biskupů. Čína přerušila diplomatické vztahy s Vatikánem v roce 1951 a v roce 1957 Peking založil Čínské sdružení vlasteneckých katolíků, které autoritu papeže odmítalo. Vedle sdružení v Číně funguje desítky let i podzemní katolická církev, jejíž členové jsou ale často vystaveni útlaku ze strany úřadů. Čína má zhruba 1,4 miliardy obyvatel. Ke katolické víře se tam hlásí přes 12 milionů lidí.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Europoslanci schválili regulaci velkých digitálních firem, nezákonného obsahu a dezinformací

Evropský parlament schválil dvojici klíčových digitálních norem, které mají mimo jiné lépe chránit konkurenční prostředí na internetu či přimět velké společnosti, jako je Meta Platforms nebo Google, aktivněji bojovat proti nezákonnému obsahu a dezinformacím. Europoslanci přijali pravidla označovaná jako akt o digitálních službách a digitálních trzích, kterými EU poprvé po dvou desetiletích výrazněji reguluje internetové prostředí a reaguje na rychlý vývoj komunikace a obchodování na síti.

Podle aktu  o digitálních službách budou muset platformy zavést opatření proti šíření nezákonného obsahu a dezinformací. Velkým firmám, které tak neučiní, budou hrozit pokuty až do výše šesti procent jejich ročního globálního obratu. Sociální média a internetová tržiště pak budou muset chránit uživatele před nabídkami nelegálního zboží a služeb.

Akt o digitálních trzích zavádí pojem gatekeeper, což je velká společnost významně ovlivňující provoz internetu. Tyto firmy budou mimo jiné sdílet více informací s menší konkurencí odkázanou na jejich služby. Přísnější bude i dohled nad antimonopolními pravidly či kontrola akvizic menších společností těmi velkými. Pokuty jsou vyšší a mohou dosáhnout až deseti procent celosvětového ročního obratu.

Europoslanci po předchozí dohodě se zástupci členských zemí schválili obě normy jasnou většinou hlasů. Definitivně je potvrdí ministři členských zemí na některém z příštích zasedání vedených českým předsednictvím EU.

před 1 hodinou

Euro vůči dolaru sestoupilo nejníže za dvacet let

Euro se v úterý dopoledne na devizovém trhu propadlo vůči dolaru na nejnižší hodnotu od prosince 2002. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese a také energetická krize v eurozóně. Dolar naopak těží z razantního zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech. Euro před polednem ztrácelo téměř 1,2 procenta a obchodovalo se za 1,0301 dolaru.

Analytik společnosti MUFG Derek Halpenny uvedl, že po dalším výrazném růstu cen zemního plynu v Evropě a Británii se zvyšuje riziko, že Evropa sklouzne do recese. Náladu také zhoršují obavy z toho, jak bude reagovat Evropská centrální banka. Šéf německé centrální banky Joachim Nagel se totiž snaží ochránit vysoce zadluženou zemi před prudkým růstem úrokových sazeb, což ohrožuje plány Evropské centrální banky. Ta už dříve naznačila, že v červenci hodlá zvýšit sazby o 0,25 procentního bodu a v září o 0,5 procentního bodu.

Další zprávy