Co pro vás tento úspěch znamená?
Má pro mě velký význam. Vždy jsem byl přesvědčený, že když se něco dělá poctivě a s maximální odpovědností, tak se dočká i odměny. V mém případě to však trvalo hodně dlouho (úsměv).
Kterých svých dalších dosavadních pěkných výsledků si nejvíc ceníte?
V roce 2007 jsem se stal vítězem Světového poháru. O devět let později se mi prvenstvím v kvalifikačním turnaji podařilo získat jedinou volnu letenku na olympijské hry do Ria. V roce 2017 to byla nejvyšší příčka našeho družstva na Světovém poháru ve Vancouveru a předloni jsem byl členem bronzového týmu na mistrovství Evropy v Tbilisi.
Co na vaší šermířské cestě bylo důležité?
Od mládí mě šerm bavil, stále jsem se zlepšoval a dával jsem si v něm postupné cíle. Jedním z nich byla olympiáda v roce 2016 v Riu, ale v předchozí sezoně jsem si poranil koleno, s meniskem skončil na operačním stole a nastaly nejkrušnější chvíle mé sportovní kariéry. Přesto otazník nad mojí cestou do Ria a tím i pokračování sportovní kariéry se mi podařilo smazat. Předloni jsem zase měl jeden zdravotní problém a jeho vyřešení jsem bral už jako bonus, že se loučit ještě nemusím.
Co všechno je potřeba zvládnout, abyste se stal špičkovým šermířem?
Naučit se prohrávat, dokázat se z nevydařených vystoupení poučit, snažit se odstraňovat chyby, respektovat rady trenéra. Poznal jsem, že to však nejde moc rychle, nutné zkušenosti získá šermíř třeba až kolem třicítky.
V jakých podmínkách se současný český šerm pohybuje a jaký je o něj zájem?
Náš klub SC Praha má ve špičkové letňanské tělocvičně doslova skvělé podmínky. Hlavně v posledních letech se toho hodně zlepšilo. Velká pozornost se věnuje mládeži a ti nejlepší mají otevřené dveře i do zahraničí na soustředění a turnaje. Český šermířský svaz má kolem tří tisíc členů a zájem se každým rokem zvyšuje, už od sedmiletých žáčků.
Mají přední čeští šermíři i odpovídající ekonomické podmínky?
Nemohu si stěžovat. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy i šermířský svaz kryjí všechny potřebné náklady. Přitom jde ročně o výdaje přibližně na deset vrcholných soutěží a několik menších turnajů. Bez finančních problémů mohu absolvovat všechny.
Kdo vám na vaší sportovní cestě nejvíc pomáhá?
Táta, který je dodnes mým trenérem. Velké díky však patří i mamince, která se na naší šermířské činnosti podílí skvělým zázemím.
Neuvažoval jste někdy, že se s profesionálním šermem už rozloučíte?
Dvakrát. Poprvé po už zmíněné operaci kolena a potom po olympiádě v Riu, kdy jsem se stal tátou. Začal mi nový život a neuměl jsem si přesně představit, jak všechno zvládnu. V obou případech se mi to podařilo, moc mě totiž lákala letošní medaile z evropského šampionátu (smích).
Po jaké životní dráze jste se, kromě šermu, vydal?
Vystudoval jsem vysokou školu a stal se stavebním inženýrem. Někdy to nebylo snadné, nechyběly úvahy čemu se věnovat víc, zda škole nebo sportu. Často bylo potřeba zdolat i nějakou tu vyšší překážku, prostě zabrat, v učení i v tréninku. Teď mám rád pestrost a tak se u nás v Letňanech věnuji dětem, tátovi pomáhám v šermířském obchodě a spolupracuji s manželkou, která je architektkou. A tak trochu se věnuji i svému povolání (úsměv). Navíc příjemnou práci mi připravuje půldruhého roku stará holčička.
Lze některé zkušenosti z šermířské činnosti uplatnit i v běžném životě?
Určitě a je toho dost. Pracovitost, svědomitost, vůle, poctivost, nevzdávat se, jednat fair play - to všechno a řada dalších vlastností lze z úspěšné sportovní cesty uplatnit i v osobním životě.
V jaké pozici je současný český šerm ve světě?
Před deseti lety český šerm nikdo nebral vážně, ale po několika úspěších v posledních letech nás už nikdo nepodceňuje. Například předloni byl český tým kordistů na mistrovství Evropy bronzový, výborných výsledků dosahuje fleretista Alexandr Choupenitch a hned několikrát na sebe upozornili i někteří junioři. Už jsou to většinou vyrovnané bitvy a dávný sen se začíná plnit.
Zmínil jste se o Choupenitchovi. Co byste řekl na jeho adresu i k porovnání fleretu s kordem?
Saša je poctivý sportovec a moc bych mu přál další úspěchy, včetně účasti na olympijských hrách. Konkurence v kordu i ve fleretu se každým rokem zvyšuje. Pravidla v těchto disciplinách jsou trochu jiná. Světové pole kordistů je trochu početnější, ale cesta k vrcholu je stejně složitá.
Máte tím na mysli i účast na olympijských hrách v Tokiu?
Jistě! Účast na olympiádě je snad přáním či snem každého sportovce. Mně se obojí splnilo před třemi roky. V této největší sportovní události jsem měl možnost nasbírat velice důležité zkušenosti, které jsem pak předával dalším zájemcům. Ve výborné atmosféře plné pohody jsem se setkal s dalšími předními českými i zahraničními sportovci a mohl sledovat nádherné souboje v řadě odvětví. Proto bych zase moc rád našel cestu i do Tokia, ale je hodně těžká. Zatím se mi jako nejschůdnější jeví, stejně jako před Riem, vítězství v kvalifikačním turnaji.
A jaký je váš nejbližší program?
Už za tři týdny nás čeká vrchol sezony - mistrovství světa v Maďarsku, kde je tradičně výborná divácká kulisa. Pak je to Světový pohár v Bernu a asi i v Kataru. Od ledna příštího roku to pak bude už bohatý předolympijský program.
