Úvodem trochu vzpomínek. Kudy vedla vaše cesta k profesionální dráze?
Začínal jsem v Terezíně, první zkušenosti jsem sbíral v tréninkovém středisku mládeže v Ústí nad Labem a následně ve vrcholovém středisku v Lanškrouně. Potom jsem začal oblékat dres RH Plzeň, odkud jsem se přesunul do Hradce a pak už do Španělska.
Jaká byla pro vás první léta v domácích podmínkách?
Vynikající, protože všechno všude bylo perfektní. Ať již to byla velice užitečná soustředění, výborné tréninky, či dokonalé materiální vybavení. Měl jsem to tedy k profesionální dráze dost usnadněné. Nebyla náhoda, že dost mladíků, kteří na sobě pracovali, se dokázalo prosadit i na mezinárodní scéně.
Jaká je v tomto směru dnešní situace?
V porovnání s mým závodním obdobím je dnes k dispozici mnohem víc informací a je k dispozici moderní technologie. Není problém zjistit tréninkové metody a vůbec vše, jak má odpovídající příprava vypadat. Velice však chybějí střediska mládeže a na rozdíl od řady jiných zemí kolem České republiky větší finanční podpora státu. Za mých závodních časů bylo také víc dětí i dospívající mládeže se zájmem o cyklistiku.
V kterém období dospívající mládeže vidíte největší komplikace?
V přechodu z juniorské kategorie mezi dospělé. Dost mladíků má potenciál dostat se ve své výkonnosti dost daleko, ale nakonec se to podaří vždy jen několika jednotlivcům. Lákadel mají dnes hodně, takže v této době záleží hlavně na podpoře rodičů, pracovitosti talentů, kvalitních podmínkách, správném tréninku ve správném týmu a dobře sestaveném závodním programu.
Ve vašem týmu došlo loni na podzim k určitým změnám. Které jsou ty nejpodstatnější?
Především došlo ke změně názvu na TOPFOREX Lapierre. Oblečení závodníků i materiálové vybavení máme díky sponzorům na špičkové úrovni. V jedenáctičlenném týmu máme pět mladých cyklistů, z nichž Tomáš Čapek a Václav Sirůček přecházejí z juniorské kategorie mezi dospělé a patří už do širší reprezentace. Nechybějí nám ani zkušení borci, například kapitán Tomáš Okrouhlický, Václav Nežerka či Michal Malík. Talentovaní jezdci se tedy mohou od nich mnohé naučit. Slibnou budoucnost mají určitě před sebou a bude záležet jen na nich, jak tuto šanci využijí.
Jaký máte pro ně připravený program?
Myslím si, že je dost bohatý. Od konce března do září je v něm dlouhá řada zajímavých akcí na české půdě, ale nechybějí ani silniční závody v Belgii, Francii, Itálii, Polsku, Nizozemsku, Rakousku a Maďarsku. Některé už mají své renomé a určitě v nich lze nasbírat spoustu potřebných zkušeností.
A s jakým cílem jste po této cestě vykročili?
Zatím jsme národním týmem, ale časem bychom chtěli přejít na kontinentální a potom třeba i na profesionální. Hlavním cílem je pomoci české cyklistice, udržet celkově skvělé podmínky a třeba tři či čtyři talentované chlapce posunout až k profesionální cyklistice. Vím, že to nebude snadné, ale při dobrém vedení a poctivém přístupu každého jednotlivce se o to chceme pokusit.
