Dvojnásobná olympijská vítězka loni po zisku bronzové medaile na mistrovství Evropy v Mnichově ukončila profesionální kariéru. Na domácí scéně ale i letos absolvovala několik závodů včetně Zlaté tretry a mistrovství republiky. V Ústí nad Orlicí přehodila hranici 60 metrů. Na světové klání se ale rozhodně necítí.
"Pořád mě něco bolí, jak něco dělám. Sice jsem hodila 60 metrů, ale pak jsem týden trpěla. Už to fakt nejde, i kdybych tisíckrát chtěla. Ale 60 furt jde, to není špatné. Sice se hýbu, ale není to na mistrovství světa. A ještě tvrdý povrch, jak tady říkají. To bych trpěla jak pes," vyprávěla Špotáková.
Cesta do Budapešti vznikla jako soukromý plán. "Mám tady v Maďarsku osobní vazby. Chtěla jsem, aby tu atmosféru zažil (syn) Janek, a trochu mu ukázat Budapešť. Chtěla jsem vidět tenhle stadion, jaký asi v naší republice nikdy mít nebudeme… Prostě tady to jde… krásný stadion, krásná atmosféra," uvedla.
Nakonec večerní program strávila na komentátorském stanovišti. "Byla to příjemná změna. Mluvila jsem i k výšce a trojskoku. Doufám, že mě nikdo nebude… Nemyslím, že bych o tom říkala blbosti, ale nepřipadám si, že bych v tom byla ve své kůži," přiznala Špotáková.
Na MS startovala v letech 2005 až 2019 sedmkrát a získala tři světové tituly. Atletiku obecně ani během své závodní kariéry příliš nesledovala a nyní má na to ještě méně času. I proto neví, jestli bude chtít příští rok komentovat při mistrovství Evropy v Římě. "To bych si vyseděla důlek. Nedovedu si představit, že bych dělala práci, kde se sedí. Zatím jsem extrémně v pohybu a s dětmi extrémně furt. Sezení není úplně můj styl, leda tak možná jen tak nakouknout. Ani nejsem na statistiky. Někdo by o tom měl vědět víc než já," přemítala.
Ke kvalifikaci oštěpařek, z níž ani jedna ze tří českých reprezentantek nepostoupila, se nechtěla vyjadřovat. "To asi raději nebudu komentovat. Hrůza," poznamenala. Neviděla ani kvalifikaci svého někdejšího tréninkového parťáka Jakuba Vadlejcha, protože to ještě v Budapešti nebyla. Vzpomínala, jak Vadlejcha kdysi trenér Rudolf Černý objevil. "Našel ho v Kovošrotu Hostivař, když mu bylo šestnáct. Vzal ho k nám do skupiny," vzpomínala.
Podobně jako jeho současný trenér Jan Železný ocenila Vadlejchovu pracovitost. "Je obrovský dříč. Má obrovskou ránu v ruce, umí i kouli. Pracovitý typ, který má zmáklé statistiky úplně nejvíc ze všech oštěpařů na světě. Je to hodně jiný typ než já. Jsem spíš taková přírodní, co si posílá vesmír… Ale on ví všechno. Pamatuje si výkony. I moje. Ví, kolikrát mám přes 60 a 65," líčila.
Dnes ráno už vyrazila domů a pak hned pojede do Sokolova na mistrovství republiky v požárním sportu. "Večer už budu fandit. Je to vlastně atletika s takovou technickou dovedností. (Partner) Lukáš je už trenér družstva výběru Středočeského kraje," přiblížila.
Neví, jestli v neděli uvidí očekávané Vadlejchovo finále, ve kterém by měl český oštěpař bojovat o medaili. "Mám takovou pověru, že když se koukám na finále oštěpu chlapů, tak to nedopadlo dobře. Ale když ho sleduji někde na mobilu po očku, naposledy Tokio při Keltské noci v Harrachově, tak to dopadlo výborně. Nevím, jestli mám být do toho zainteresovaná," přemítala.
Byla rozpolcená. "Asi to budu chtít vidět, těším se moc. Jestli to budu stíhat… Ale jak říkám, jsem pověrčivá, možná by bylo lepší, kdybych to nestíhala," dodala.
Sama ještě sezonu neukončila. Počítá s tím, že první zářijový víkend vyrazí do Hodonína na mistrovství republiky atletických družstev.
