Na "čtvrtce" navíc vytvořila světový rekord 47,99 sekundy, který překonala v říjnu 1985 Němka Marita Kochova časem 47,60 sekundy.
Na prvním atletickém mistrovství světa v Helsinkách v roce 1983 zažila československá výprava nebývalou medailovou sklizeň. Se ziskem čtyř zlatých, tří stříbrných a dvou bronzových medailí se Československo umístilo na čtvrtém místě, hned za supervelmocemi NDR, USA a SSSR.
Jednou z největších osobností prvního mistrovství světa byla česká běžkyně Jarmila Kratochvílová. Zvítězila na tratích 400 a 800 metrů, přičemž na čtvrtce ve světovém rekordu, a se štafetou na 4×400 metrů brala stříbro.
Zdatně jí sekundovali premiéroví mistři světa ve vrhačských disciplínách - Imrich Bugár (disk) a Helena Fibingerová (koule). Stříbro přivezli také chodec Jozef Pribilinec a čtvrtkařka Taťána Kocembová, bronzové medaile pak vybojovali koulař Remigius Machura a diskař Gejza Valent.
Nyní dvaasedmdesátiletá atletka začínala s atletikou v roce 1967 v oddíle Slavoj Čáslav, kousek od rodného Golčova Jeníkova. A tvrdá tréninková dřina vynesla Kratochvílové celkem 11 velkých medailí v čele s dvěma tituly mistryně světa a olympijským stříbrem či dosud platný světový rekord na osmistovce, na druhou stranu se kvůli sportu nestihla vdát a mít děti.
Po zklamání z evropského šampionátu v Praze 1978 se Kratochvílová dočkala premiérové velké medaile o rok později na HME ve Vídni, kde doběhla druhá na čtyřstovce. Na olympijských hrách v Moskvě 1980 nestačila na oblíbené čtvrtce pouze na svou velkou rivalku Maritu Kochovou z NDR.
Předzvěstí životní sezony byla dvě stříbra z ME 1982 v Aténách. Následující rok nejprve na červencovém mítinku v Mnichově překonala časem 1:53,28 světový rekord na osmistovce, kterou do té doby moc často neběhala. Tento výkon je nejdéle platným maximem na dráze v historii atletiky.
O dva týdny později na MS v Helsinkách Kratochvílová ovládla po dalším světovém rekordu na čtyřstovce také půlku, čtvrtkařské štafetě navíc pomohla ke stříbru. O to více se dvojnásobné nejlepší sportovkyně roku Československa dotkl bojkot OH 1984 v Los Angeles. Se závodní kariérou se Kratochvílová rozloučila pátým místem z osmistovky na MS 1987 v Římě.
