Pořadatelé sem naplánovali třináct z 26 vyhlášení, dalších deset bude v průběhu nedělního večerního programu přímo na ploše haly. Trojskokani a čtvrtkařské štafety převezmou medaile na závěrečné party.
Staněk do poslední chvíli netušil, kde se budou výsledky koulařů vyhlašovat. "Já jsem vyšel a jenom jsem koukal. Nám to nikdo neřekl. Myslel jsem, že nás jenom odvedli do nějakého zázemí do té vedlejší haly na dráhovou cyklistiku a že nás pak povedou do haly, jako je to vždycky," líčil českým novinářům.
Přišlo mu to zvláštní. "Musím říct, že se mi ta kulisa tady úplně nelíbila. Je to takové, jak kdyby vás odkopli někam na stranu, aby vás nikdo neviděl. V té hale je to vždycky hezčí," řekl. Přesto si vyhlášení užil. "Byl jsem tam, nebyl jsem čtvrtý, takže pro mě paráda," doplnil. Líbila se mu hlasitá podpora od členů české výpravy.
Do bezprostřední blízkosti stupňů vítězů měli přístup jen sportovci, funkcionáři a zástupci médií. Fanoušci museli ceremoniál sledovat zpovzdálí. Nevešlo se jich tam mnoho a příliš toho neviděli, protože úspěšní sportovci nebyli na vyvýšeném pódiu.
Několik minut před vyhlášením se přišla podívat dvojice českých fanoušků, kteří přes zábradlí atria pověsili českou vlajku. Na příkaz pořadatelů ji ale museli schovat.
Staňka jeho třetí velká halová medaile na krku hřála. Už se z ní radoval více než v pátek, kdy prožíval marný boj o vytoužené zlato. "Včera převládalo ještě to naštvání na mě samotného," svěřil se. Ve finále se potýkal s technikou. Mimo jiné vinou toho, že kvůli zranění nemohl od konce ledna zhruba měsíc házet.
"Ať jsem bojoval, jak jsem bojoval, tak jsem ji získal takovým zajišťovákem. Ale mám ji. Škoda, že jsem kvůli té absenci nemohl ohrozit kluky přede mnou," litoval český rekordman, kterého porazili Polák Michal Haratyk a Němec David Storl.
