V deštivých Helsinkách před 40 lety zabodovala v mokrém kruhu posledním pokusem v soutěži a řada fanoušků si dodnes vybaví její oslavný běh na stadionu.
Zlatá medaile z mistrovství světa 1983 je největším úspěchem Fibingerové, na olympiádě dosáhla nejlépe na bronz v Montrealu 1976.
Z účasti na hrách v Moskvě o čtyři roky později ji na poslední chvíli vyřadilo zranění, na vrcholu formy v roce 1984 přišla o účast v Los Angeles kvůli bojkotu her státy východního bloku.
Z evropských šampionátů si rodačka z Víceměřic na Prostějovsku přivezla dvě stříbra a jeden bronz, na kontě má také osm titulů halové mistryně Evropy (a tří stříbra).
Na mistrovství republiky triumfovala dokonce devětadvacetkrát. Vytvořila 25 českých a tři světové rekordy, ten halový - 22,5 metru z února 1977 - platí dodnes.
Fibingerová se narodila 13. července 1949. Po maturitě odešla do Ostravy, kde se v atletickém oddíle ve Vítkovicích potkala s trenérem Jaroslavem Šmídem, se kterým se v roce 1978 vzali.
Poprvé Fibingerová reprezentovala ve svých 18 letech v roce 1967 a aktivní byla až do konce 80. let, poslední stříbro domácího šampionátu získala v roce 1988. Už na halovém ME v roce 1985 se ale nad ní po pozitivním testu na testosteron stáhla dopingová mračna.
Jakékoliv užívání dopingu ale Fibingerová popřela a doložila lékařské vyšetření, které mělo odhalit nezhoubný nádor produkující právě testosteron. Případ se dále neřešil.
"Dnešní koulařky vypadají dobře, ale hážou podle toho. Já jsem dělala pět dřepů s 250 kily a na bench-pressu jsem zvedala 175 kilo. Atletika mi dala sílu," řekla později atletka, který vždy odmítala, že by během kariéry používala nedovolené prostředky.
Kariéru Fibingerová uzavřela skoro ve 40 letech, posléze změnila vizáž a stala se manažerkou a podnikatelkou.
S manželem provozuje v Uherském Ostrohu pekárnu. Od roku 2001 zasedala Fibingerová deset let v Radě České televize, nyní je manažerkou v marketingové společnosti Česká atletika. V roce 2015 dostala od prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy.
Kromě Fibingerové přivezla z MS v Helsinkách dokonce dvě zlata z tratí 400 a 800 metrů běžkyně Jarmila Kratochvílová, nejcennější kov vybojoval i diskař Imrich Bugár.
Čechoslováci tenkrát získali i tři stříbra a dva bronzy, celkově se čs. výprava umístila na čtvrté místě za NDR, USA a SSSR.
