reklama
 
 

Prokop na Dakaru znovu prožene Shreka, na okruhový "tirák pro lenochy" se necítí

21. 11. 2017
Martin Prokop se před lednovou Rallye Dakar rozhodl vsadit na jistotu. Usedne znovu do Fordu F-150 Raptor přezdívaného "Shrek" a po ne úplně vydařeném intermezzu s Ilkou Minorovou se vedle něj opět posadí osvědčený spolujezdec Jan Tománek. "Naším cílem je vylepšit loňské umístění., Skončili jsme jedenáctí a myslím, že by bylo škoda do top 10 neproniknout," řekl Prokop na pondělní společné tiskové konferenci své stáje MP Sports a týmu Tatra Buggyra Racing.

Návrat k Janu Tománkovi byl logickým vyústěním toho, kolik jste tohle spolu najezdili  v MS a na předloňském Dakaru nebo šlo o složité rozhodování?

Rozhodování bylo snadné, Známe se dlouho, WRC jsme letos jezdili dál spolu i když Dakar jsem jel s Ilkou (Minorovu). Jenda je s týmem pořád spjatý. Strávil hodně času na dílně, takže poznal auto. Je to logické spojení.

Na čem jste od předchozí Rallye Dakar pracovali?

Proti předchozímu ročníku jsme na tom o trošičku líp. Už máme uzpůsobené kamiony na Dakar. Máme připravené zázemí a už to nebude hurá akce na všech frontách a můžeme se plně soustředit na to auto. Vůz na Dakar je auto, které musí držet. Musí umět ujet 5000 kilometrů v jednom kuse bez větších servisů a musí to zvládnout tak rychle, jak to jenom jde. Snažili jsme se ho komplexně vylepšit a přiblížit konkurenci.

Dojeli jste jako nejlepší netovární posádka na jedenáctém místě, umístění chcete ještě vylepšit.  Kam až se můžete ve výsledkové listině reálně posunout?

Peugeot tam jede za vítězstvím a nic jiného je nezajímá. To samé i Násira al-Attíju. Pro nás ostatní zbývají další místa, ale i tak je první desítka reálná. Bylo by škoda nedat si ji jako cíl. Další postup dopředu chce svůj čas. I když jsem jezdil WRC, přestup na Dakar je hodně náročný. Není to jen o rychlosti, ale o řadě správných rozhodnutí nebo schopnosti číst terén. Je to také jiná práce pro navigátora. To se nedá naučit za rok nebo za dva.

Jak se při soutěži liší podpora továrních jezdců třeba od týmu Peugeot a podpora, jakou od svého týmu dostáváte vy?

Rozdíl tam být musí. Jsme jen jedno auto, takže nemáme podporu mezi jezdci. Tým musí být menší, protože není důvod tam vozit tolik lidí. Co se týče techniky, tak bych se toho už tolik nebál. Náš Ford hodně zrychlil. Bylo to vidět na poslední soutěži v Maroku, kde byla téměř celá špička a dokázali jsme stabilně jezdit šestí. Jednou jsme byli dokonce druzí.

Vidíme ale rozdíl mezi námi a velkými týmy v plánování a studování terénu. Nemůžeme pracovat s mapami a připravovat si trať dopředu. Tam jsou podle mě ty zásadní rozdíly. Největší zrychlení tovární týmů je v tom, že vědí, kudy jet. To není úplně fér a moc se mi to nelíbí. Bylo to vidět i v Maroku, kde navigátorům zakázali nosit roadbooky během přípravy ven a neměli šanci ho ukázat mapařům. Najednou bylo vidět, jak všichni bloudili. Bloudil al-Attíja, bloudil Sainz, bloudil Loeb. Všichni s tím měli problémy. Tohle je rozdíl, který není v našich silách smazat. 

Martin Prokop hodně pracoval na jízdě v písku:

Stage 4

Zveřejnil(a) Martin Prokop Official dne 09. Říjen 2017

S řadou dakarských soupeřů, jako jsou právě Sainz, Loeb či al-Attíja, jste se potkával už v mistrovství světa v rallye. Změnily se nějak vaše vztahy?

Bohužel se s nimi potkávám i na trati. (smích) Většinou na mě zezadu troubí a já se jim snažím co nejrychleji uhnout. Carlos Sainz byl v mládí pro mě největším soutěžáckým jménem a strašně jsem ho obdivoval. Je krásný, když si s ním teď můžu popovídat, a jsem rád, že se vůbec se mnou baví. Ostatní kluky znám, s Násirem jsme velcí kamarádi. No a Loeb je prostě svůj.

Jste znám jako vcelku klidný člověk, ale na filmech z letošního Dakaru jste byl ve chvílích, kdy navigátorka zabloudila, hodně vytočený. 

Většinou jsem klidnější povahy, ale na minulém Dakaru ty emoce ze mě docela dost lítaly. U nás v posádce je teď víc nervózní Jenda. Tak nechám ty nervy na něm a ať se vzteká on. (smích) Už jsme to letos zažili, když jsme kopali v písku a Jenda ztrácel nervy a docela jsem se bál o jeho zdraví. Věřím, že takové situace nenastanou. Ale vím, že nám nebude pořád do zpěvu a i v té navigaci  se nám to budou organizátoři snažit ztížit. V Kataru jsme zažili hodně těžké chvíle a myslím, že jsme se tam poučili. Musíme spolupracovat a dělat ta nejtěžší rozhodnutí dohromady.

Nadával jste česky, německy nebo anglicky?

Česky, ale Ilka Minorová se mnou před Dakarem strávila tolik času, že všechna ta zásadní slovíčku už dávno znala. (smích)

Nedávno jste si v Mostě vyzkoušel okruhový tahač Buggyra, neuvažujete o přechodu na okruhy?

Necítím se na to řídit tirák. (smích) Když porovnáte moji kombinézu s tou od Martina Kolomého, tak uvidíte, že na to nemám vhodné fyzické předpoklady. Byl to pro mě ovšem úžasný zážitek  Pro mě to je naprosto odlišná disciplína a pořád se na ni necítím. Velký problém pro mě bylo řazení. U okruhového tahače mě překvapilo, že se tam hodně málo řadí, přijde mi to strašná lenošina. Adam Lacko to má asi rád, toho znám jako velkého lenocha. (smích) Zůstanu tam, kam patřím.

autor: Radek Vičík | 21. 11. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama