Monako: Legenda, která neodpouští chyby

Radek Vičík Radek Vičík
24. 5. 2007 16:17
Praha - Velká cena Monaka je klenotem kalendáře F1. Úzké uličky malého knížectví jsou ale pro mnohé piloty i jejich inženýry noční můrou.

Monte Carlo patří k formuli jedna asi jako Ferrari. Ani bez jedné z těchto legend si dnes nelze šampionát představit. 

Městský okruh přežil díky svému výjimečnému postavení všechny pokusy o vyřazení. A ustál i různé útoků jezdců typu "Jezdit v Monaku je jako létat vrtulníkem v obýváku".

KOUZLO MONACKÉ TRATI. PROČ JI FANOUŠCI MILUJÍ?

Malé knížectví je daňovým rájem, v němž bydlí celá řada herců, zpěváků, sportovců či jiných vlivných osobnosti. A společnost takovýchto lidí, z nichž kouká sláva i peníze, si boss F1 Bernie Ecclestone nemůže nechat ujít.

Po monackých boxech se promenádovaly celebrity jako jsou herci Brad Pitt a George Clooney, Sylvester Stallone, modelky Naomi Campbellová a Heidi Klumová či zpěvák skupiny U2 Bono Vox.

Však také představitelé Mezinárodní automobilové federace FIA, když předávali svoji vůbec první Zlatou medaili do rukou knížete Rainiera III., označili Monako místem "lesku a slávy motoristického sportu".

Historie trati se začala psát v roce 1929, kdy zde Monacký autoklub zorganizoval první velkou cenu. Ta navázala na tradici Rallye Monte Carlo, jež se jezdí již od roku 1911.

Prvním vítězem se na trati, kterou pomohl vybrat slavný monacký rodák Louis Chiron, se stal Brit William Grover-Williams.

Právě zde se také zrodila tradice legendární "britské závodní zelené" barvy, která dodnes symbolizuje sportovní vozy z Velké Británie.

Naposledy byla v F1 k vidění na monopostech Jaguar na konci sezony 2004. Nyní ji používá například stáj Aston Martin v závodech sportovních vozů.

Monako po válce nesmělo chybět ani v úvodním ročníku nově zřízeného světového šampionátu F1. První vavřínový věnec si odvezl Argentinec Juan Manuel Fangio, který pilotoval Alfu Romeo.

Monte Carlo se sice na čas z kalendáře ztratilo, ale v roce 1955 oslavilo návrat v plném lesku. A vydržel mu až do současnosti, neboť od té doby se zde F1 jezdí bez přerušení rok co rok.

Monako tak překonalo i italskou Monzu, která se v roce 1980 své místo uvolnila Imole.

A ještě něco mají tyto dvě legendární trati společného: jen zde se závody jedou na stále stejné trati, která za ta desetiletí doznala změn jen v podobě kosmetických úprav šikan a dalších detailů.

Drahokam na Trojkoruně

Monako je spolu se zámořským závodem 500 mil v Indianapolis (který se letos shodou okolností jede ve stejný den) a čtyřiadvacetihodinovkou v Le Mans součástí imaginární motoristické Trojkoruny. Tedy souboru tří nejprestižnějších závodů planety.

A existuje jediný člověk, který všechny tři dokázal vyhrát  - britský dvojnásobný mistr světa F1 Graham Hill. Podařilo se mu to na přelomu 60. a 70. let minulého století.

Z aktivních závodníků má k tomu jej napodobit nejblíže Kolumbijec Juan Pablo Montoya. V Indianapolis triumfoval v roce 2000 a o tři roky později vyhrál i Velkou cenu Monaka. Teď však místo vytrvalostních závodů zkouší štěstí v zámořské sérii NASCAR.

Ohňové drama a skok do vody

Odpůrci okruhu zdůrazňují, že v případě nehody není kolem trati téměř žádný únikový prostor. V tom mají pravdu, praktických celých 3,34 km lemují svodidla.

A jakýkoliv, byť letmý, dotek vozu znamená minimálně problémy. A ve většině případů i konec závodu.

Jezdci si musí osvojit ideální stopu, protože každé odchýlení z ní může mít pro šance uspět ve velké ceně fatální důsledky.

Foto: Aktuálně.cz

Proto v závodě obvykle vítězí zkušení matadoři. Rekordmanem se šestí vítězstvími je Ayrton Senna, o jedno méně mají další legendy, Graham Hill a Michael Schumacher.

Ale ani v nehorších dobách F1, kdy téměř každý rok zmizel ze startovního roku nějaký jezdec kvůli havárii při závodě či testech, nebylo Monako dějištěm žádných hrůzných excesů.

Závod si vyžádal jedinou oběť. V roce 1967 havaroval v šikaně u přístavu Lorenzo Bandini. Jeho Ferrari se vzňalo, otočilo koly vzhůru a zastavilo se až o svodidla.

Nešťastný jezdec tak zůstal zaklíněný ve svém hořícím monopostu. A i když ho pořadatelé s nasazením vlastního života vyprostili, o několik dní později na následky popálenin zemřel.

Mnohem větší štěstí měl již o dva roky dříve Brit Paul Hawkins. S pronajatým Lotusem tehdy prorazil bariéry a vletěl přímo do vod zálivu Středozemního moře. Život si musel zachránit několika usilovným tempy ke břehu.

4150 pohybů ozubených soukolí

Monacký okruh však není nesmlouvavý jen k jezdcům, podobně tvrdý je i na techniku.

I když se jedná o nejpomalejší trať v seriálu, kde se jede na plný výkon pouze 46,6 % délky jednoho kola, motor dostává pořádně zabrat.

Michael Schumacher jede se svým Ferrari kolem kasina v Monte Carlu. Poslední start pětinásobného vítěze závodu mu vloni přinesl nejprve skandál v tréninku a pak i porážku.
Michael Schumacher jede se svým Ferrari kolem kasina v Monte Carlu. Poslední start pětinásobného vítěze závodu mu vloni přinesl nejprve skandál v tréninku a pak i porážku. | Foto: Reuters

Monacký asfalt, který může cestovnímu vozu připadat jako jedna šírá rovina, se pro formuli jeví téměř jako tankodrom. To pak může snadno způsobit přetočení motoru.

To se stane tehdy, pokud monopost povyskočí a kola ztratí kontakt s vozovkou. Nastavení agregátu se tak musí zaměřit na to, aby otáčky ve nepřekročily hranici 19 000 za minutu.

Více než maximální rychlost je na úzké klikaté trati důležitější akcelerace. Proto stáje používají speciální "krátké" převody.

A nebohou převodovku čekají galeje. V jednom kole piloti přeřadí v průměru 53 krát. Za celou grand prix je to v sumě skoro 4150 změn rychlostního stupně.

Neméně důležitá je pro chování vozu na monacké trati také aerodynamika. Vozy jsou samozřejmě nastaveny na největší přítlak.

Překvapivě však ne kvůli pomalým zatáčkám, kde ve prospěch vozů pracují fyzikální zákony, ale kvůli rychlé akceleraci a rychlému brzdění.

V Monaku fakticky není žádná dlouhá rovinka, i start je na mírně prohnutém pravém oblouku. Proto je v nastavení důležitý každý sebemenší detail.

Foto: Aktuálně.cz

"V Monaku nastavujeme všechny díly na maximální přítlak. Přítlak je tady totiž vším. Používáme zde co největší křídla, a když je potřeba, tak ti speciální aerodynamické plochy určené jen pro takový typ trati," řekl technický ředitel stáej BMW-Sauber Willy Rampf. 

O tom, komu se povedlo nejlépe, se rozhodně v neděli ve 14:00 našeho času, kdy Velká ceně Monaka 2007 startuje.

Nejlépe do závodního víkendu vstpupil Fernando Alonso. Obhájce titulu zajel nejlepší čas v obou čtvrtečních měřených trénincích.

Výsledky:
1. trénink:
1. Alonso (Šp./McLaren) 1:16,973 min., 2. Hamilton (Brit./McLaren) 1:17,601, 3. Heidfeld (Něm./BMW-Sauber) 1:17,616, 4. Fisichella (It./Renault) 1:17,758, 5. Räikkönen (Fin./Ferrari) 1:17,918, 6. Webber (Austr./Red Bull) 1:17,956.
2. trénink: 1. Alonso 1:15,940, 2. Räikkönen 1:16,215, 3. Hamilton 1:16,296, 4. Trulli (It./Toyota) 1:16,354, 5. Fisichella 1:16,753, 6. Massa (Braz./Ferrari) 1:16,784.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 370,2 miliardy korun

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun na 2,42 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna zvýšila schodek v únoru kvůli dopadům šíření koronaviru a daňových změn z 320 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 226 121 korun.

Ministerstvo informovalo, že v prvním čtvrtletí umístilo na domácím finančním trhu státní dluhopisy za 231,8 miliardy korun, a plně tak pokrylo korunové splátky státního dluhu v letošním roce a zároveň částečně předfinancovalo letošní schodek státního rozpočtu.

Na financování státního dluhu bude letos potřebovat 728,4 miliardy korun. To je o 182,1 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v prosincové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2021. Za růstem je především zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 320 na 500 miliard korun kvůli dopadům pandemie a změnám daní.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Komise potvrdila, že bývalý šéf slovenské policie spáchal sebevraždu

Komise zřízená slovenskou ministryní spravedlnosti potvrdila, že vazebně stíhaný bývalý šéf slovenské policie Milan Lučanský zemřel na konci loňského roku po pokusu sebevraždu. Novinářům to řekl Tomáš Čitbaj, šéf komise, jejímiž členy byli i zástupci opozice či někdejší česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Lučanský byl ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

"Komise nezjistila skutečnosti, které by zpochybnily informaci, že příčinou smrti bylo sebepoškození pana Lučanského, tedy pokus o sebevraždu," uvedl Čitbaj. Dodal, že tento závěr podpořilo při hlasování 14 členů komise, dva opoziční poslanci byli proti a jeden zákonodárce nehlasoval.

Zdroj: ČTK
Další zprávy