Mick Schumacher má za sebou dvě sezony ve formuli 1 i roli rezervního a testovacího jezdce. Teď otočil pomyslným volantem své kariéry směrem k Americe a usedl do monopostu IndyCar na okruhu v Indianapolisu.
Nebyly to jen testovací kilometry. Je v tom naznačené rozhodnutí, že chce znovu závodit naplno ve formulích, kde je jezdec víc než součást týmové strategie.
"Byl jsem zvědavý, jaké to bude se zrychlením, na brzdách i v přilnavosti. IndyCar je jiné, ale zároveň docela blízké tomu, co mám rád," řekl.
První Schumacherovy metry ve voze IndyCar:
Zatím se vyhýbá jasnému slovu o oválech, ale ani je nevylučuje. "Chci pochopit, jaké to je. Když do toho půjdu, tak naplno."
Pokud by Mick skutečně vyrazil i na ovály, nevyslyšel by hlasy bývalých šampionů F1 včetně svého slavného otce.
Chce jít svou cestou
Max Verstappen, který si už dopřál i nebezpečný okruh Nordschleife, byť ve sportovním voze, o IndyCar říká, že riziko je prostě vysoké. Narazit do zdi ve více než 320 km/h není nic, co by chtěl zažít.
Michael Schumacher měl podobný názor: "Start v Indy 500 jsem nikdy nepokládal za smysluplné riziko."
Jeho syn to vidí jinak. Nebo aspoň zkouší hledat vlastní cestu.
"Jsem velkým fanouškem formulí a chci znovu závodit pravidelně. IndyCar je lákavá i proto, že jezdec je ve středu dění," prohlásil.
Z jeho slov je cítit, že ho lákají závody, kde rozdíly mezi monoposty nejsou propasti a kde se osobnost a odvaha počítají víc, než jsme v posledních letech zvyklí z formule 1.
Hvězdy formule 1 na slavném oválu
Historie ukazuje, že přestup z F1 do IndyCar může být jackpot i past.
Nigel Mansell je ztělesněním prvního příběhu. Jako úřadující mistr světa F1 přiletěl do Ameriky, posadil se do vozu Newman/Haas (ano, spolumajitelem týmu byl legendární herec Paul Newman) a v sezoně 1993 bral titul.
Vyhrál pětkrát, zvládl ovály i klasické okruhy, a stal se raritou, která v jednu chvíli držela korunu F1 i americký titul.
"Nečekal jsem, že to půjde tak rychle," pronesl tehdy a tím vystřelil laťku tam, kam se sahá těžko.
Emerson Fittipaldi zvládl něco podobně působivého. Dva tituly z formule 1 vyměnil za druhou kariéru napříč oceánem, v roce 1989 získal šampionát a přidal vítězství v legendárním oválovém podniku Indy 500. To si zopakoval v roce 1993.
Jeho souboj s Alem Unserem juniorem v následující sezoně patří k okamžikům, kvůli nimž Indy 500 lidé milují.
Fittipaldi vs. Unser junior, Indy 500 1994:
Na amerických tratích se znovu nadechli i muži, kteří z F1 odcházeli ne s porážkou, ale s nedostatkem šancí.
Juan Pablo Montoya je esencí dravosti: titul v CART (předchůdce IndyCar) vybojoval hned jako nováček, Indy 500 ovládl při debutu v roce 2000 a po návratu o dlouhých 15 let později přidal druhý triumf.
Naopak Jacques Villeneuve vyhrál Indy 500 i americký titul v sezoně 1995. Tedy předtím, než odešel do formule 1 a hned v druhé sezoně získal titul mistra světa. Tohle je americký sen bez klišé: přijedeš s talentem, ale úspěch si musíš odpracovat.
V F1 neuspěli, za mořem zazářili
Moderní éra přidala překvapení, která bourají nálepky.
Takuma Sató býval ve formuli 1 vnímán jako divoký střelec. V IndyCar ale dozrál a dvakrát vyhrál Indy 500, v letech 2017 a 2020.
Marcus Ericsson patřil v F1 k těm, kteří často jezdili vzadu. V Americe před třemi lety ovládl Indy 500. Odepisovaný Švéd tím dokázal, že rovnováha mezi jezdcem a technikou může nabídnout novou kariéru těm, kteří v F1 nedostali špičkové auto.
Alexander Rossi, tehdy čerstvě odstavený od šancí v F1, vyhrál v roce 2016 ikonický 100. ročník Indy 500 neuvěřitelným šetřením paliva a památným finišem na výpary.
"Nemám tušení, jak jsme to dokázali," kroutil tehdy Američan hlavou v cíli a tím shrnul kouzlo závodu, kde taktika někdy převýší papírový výkon.
Alonsova trojitá frustrace
Jenže Stará cihelna, jak se oválu v Indianapolisu přezdívá, umí piloty formule 1 i pořádně bolet.
Nelson Piquet senior, trojnásobný mistr světa F1, se při tréninku na Indy 500 v roce 1992 těžce zranil na obou nohách a otevřeně pak mluvil o tom, že chce hlavně znovu chodit bez bolesti.
Asi nejslavnějším smolařem je Fernando Alonso. Španěl při útoku na motoristickou Trojkorunu (F1 v Monaku i 24 hodin v Le Mans už vyhrál) zažil třikrát hořkost porážky.
Debut (2017) byl dramatický: v kvalifikaci pátý, 27 kol ve vedení, nakonec ale předčasný konec po poruše motoru. Návrat (2019) skončil už v kvalifikaci, třetí pokus (2020) přinesl jen dojezd v hloubi závodního pole. Indy 500 je vesmír, kde jméno nestačí.
Když Mick Schumacher výzvu jménem IndyCar přijme, čeká ho svět, který korunoval hvězdy F1 i dal druhou šanci těm, kteří ve formuli 1 zůstali ve stínu.
Ale na slávu ani za mořem není žádný nárok. Příběhy Alonsových amerických pokusů varují, že svět IndyCar a Indianapolisu zvlášť je nemilosrdný.
Možná však právě to Micka přitahuje: šance napsat kapitolu, která nebude kopií otcovy legendy, ale jeho vlastní. Ať už se rozhodne jakkoli, první kilometry v IndyCar mu ukázaly, že odvaha tu bývá odměněna - a že riziko je součást ceny.
