Jaká tři slova se vám nejdříve vybaví, když se řekne Autoklub České republiky?
Historie. Respekt. Výzva.
Jaká je dlouhodobá vize Autoklubu ČR? V čem by měl být ve 21. století svým členům a vůbec celé společnosti prospěšný?
Autoklubu se dlouhodobě nedaří modernizovat svou činnost a oslovit nové členy. Kluby potřebují pomocnou ruku, aby jejich tradiční činnost zůstala zachována v kontextu doby. Autoklub musí být stále nositelem sportovní autority, ale nesmí zůstat jen u toho. O sport je potřeba pečovat, vnášet do něho moderní myšlenky a především být všem, kdo se jej účastní, servisní organizací. Autoklub musí být tím, kdo udává trendy. V raných dobách to bylo dopravní značení, dnes jsou to technologie, start-upové myšlení. Důležitou vizí je uchovávání historického odkazu.
Jak ji podle vás v současné době naplňuje?
Co se bezpečnosti v provozu týče, naplňuje ji velmi dobře. Zejména na projektové úrovni. Bohužel to je jediná oblast, ve které Autoklub ušel relativně dlouhou cestu. Zbytek činností je hluboce za rychlostí dnešní doby. Především vinou absence uceleného systému. Systému přípravy sportovců a odklonu od čtyřicet let zažitých postupů. Třeba v tomto nám ujíždí vlak. A velmi rychle. Hokejisté, fotbalisté to pochopili a změnili svůj přístup k mládeži. My ne. A současná klientelistická abnormální podpora jednotlivců tomu vůbec nepomáhá.
Boj za malé kluby
Proč jste se rozhodl kandidovat proti současnému prezidentovi Autoklubu Janu Šťovíčkovi?
Autoklub, a zejména motoristický sport, mě provází od dětství. Vadí mi, jak se s ním nakládá. Vadí mi pošlapávání odkazu autoklubu špatnými rozhodnutími. Pokud rozhodnutí dělají lidé, kterým na dané instituci nezáleží, pozná se to. Třeba na finanční situaci. Trápí mě, že malé kluby, ze kterého pocházím i já, jsou v současné době pátým kolem u vozu. Chci za ně bojovat a zušlechťovat to, co mám tak rád.
V červenci jste rozeslal e-mail pod názvem "Autoklub nevzkvétá". Proč si myslíte, že je ve špatném stavu a co se dalo udělat v minulých čtyřech letech jinak?
To, že je Autoklub ve špatném stavu, ukazují poslední zveřejněné účetní závěrky za rok 2018 sestavené auditorem Autoklubu ČR. Jde o veřejně dostupné informace. Navíc před námi aktuální data vedení autoklubu důsledně skrývá. Před valnou hromadou jsme obdrželi výsledky za rok 2019. Autoklub ČR má k 31.12. toho roku na účtu 50 tisíc korun. To je naprosto tristní. To vyvolává další obavy. Špatné výsledky nikdy nebyly vysvětleny.
A co by se dalo udělat jinak? Je to mnoho věcí. Především jde o nesmyslné utrácení v projektech, které nic nepřinesly. Nežijeme v době, kdy utratíme nehorázné miliony, abychom potenciálním partnerům ukázali, že něco umíme. Každý byznysmen si poté řekne, proč bychom ty peníze dávali, když to teda zvládnou sami. Nesmyslně mělký marketing vedl jen k vyhozeným penězům z okna a nulovému přínosu. Autoklub nese obrovské osobní náklady. Přebujelý aparát spotřebovává obrovské procento prostředků, které mají směřovat primárně na rozvoj zájmové činnosti a sportu. Celé to bohužel souvisí s naprostou nezkušeností vedení a absolutním nezájmem prezidenta.
Jak se vypořádáte s výtkou, že sám jste byl za prezidentování Jana Šťovíčka rok výkonným ředitelem Autoklubu ČR a teď ho kritizujete?
Nejedná se o výtku. Byl jsem členem týmu, který něco sliboval klubům. Naše názory se po volbě v roce 2016 začaly zásadně rozcházet. Neumím něco slíbit a pak to neplnit. Tři roky jsem se držel v ústraní, dále se pohyboval na klubové scéně, ale nechával jsem novému vedení prostor na to se ukázat. Doba hájení je dávno pryč, proto je čas na změnu.
Není komu předávat štafetu
Během svého působení ve vedení jste mohl poznat české zákulisí i způsob fungování klubů v jiných zemích. Co je třeba udělat pro to, aby Autoklub ČR fungoval jako jeho německé či francouzské protějšky?
Ve všech zemích jsou rozdíly v organizaci klubů. Ať už jde o Německo, Francii, nebo Velkou Británii. My si stále neseme takové to stigma Svazarmu. Nikdy jsme jej pořádně nedokázali překročit a pomoci našim klubům najít novou generaci autoklubáků. Přitom oni by tak strašně rádi předali svůj odkaz někomu dalšímu a pomohli vyrůst nové generaci. Zde je potřeba klubům pomoci. Podívejte se například, jak populární jsou dovolené v karavanech a obytných autech. No ale kolik z těchto lidí je členem Autoklubu? Mizivé procento. Autoklub jim totiž nic nenabízí, přitom možnosti jsou nezměrné.
Jan Šťovíček má pro svoji opakovanou kandidaturu podporu 103 klubů, vy jen osmnácti. Jak tedy vidíte svoje šance?
Vyjádřená podpora je taková hra. Pojistka pro úřadující vedení z doby pana Ječmínka. Pokud klub oslovuje sekretariát autoklubu s předvyplněnou podporou a pokynem k podpisu a odeslání zpět, tlačí to klub do kouta. Nechce si dělat problémy. Připravit se o podporu na svou činnost. Každý velký klub to se zaťatými zuby podepíše. Volba je ale tajná, tam kluby pod tlakem nejsou. Podepsaný dokument v tomto světle vůbec nic neznamená.
Motorismus, stejně jako celou ekonomiku, výrazně postihla koronavirová krize. Jaká jsou podle vás nejdůležitější opatření, která by pro zmírnění jejího dopadu měl Autoklub ČR udělat?
Autoklub ČR jako takový není letošní situací paradoxně tolik zasažen. Jezdci zaplatili za licence, a Autoklub tak o tento "příjem" nepřišel. Počítáme-li výpad na zápisech do kalendáře a absence pronájmů konferenčních prostor v budově AČR, mluvíme o jednotkách, maximálně deseti milionech korun. Kdo je na tom zásadně hůř, jsou pořadatelé, kluby, které provozují kempy či se starají o přípravu sportovců. Zde by měl Autoklub ČR působit v roli ochranné instituce. Ať už finančně nebo diplomacií. Bohužel nemá z čeho. Rezervy jsou utracené. Spoléhat se tak dá pouze na Národní sportovní agenturu. Zde má bohužel autoklub vlivem stávajícího prezidenta velice slabou pozici. Proto je důležité autoklub připravit na rok 2021, který bude mnohem horší. Sama instituce musí být štíhlá a flexibilní, nikoliv rozežraná. Musí se minimalizovat spotřeba ve svazu a maximalizovat zaměření na činnosti autoklubu prostřednictvím klubů.
Autoklub musí začít šetřit
Co by byla první věc či změna, kterou byste po případném zvolení udělal?
Vyhrnu si rukávy a dám se do práce. Autoklub čeká historicky nejnáročnější období, a to je přesně to, na co jej umím připravit bez ztráty kytičky. Jsem zvyklý jednat pod tlakem s ostrými smysly. Čeká nás zásadní rekonstrukce nákladů Autoklubu ČR, odstranění klientelistických vazeb, které s náklady souvisí a nejsou zdravé, a v neposlední řadě samozřejmě náklady personální. Bylo by bláhové si myslet, že to tak nebude. Proto již v současné době jednám s řadou subjektů, politiků a představuji se. Mým bonusem jsou fantastické vztahy a dobré jméno v zahraničí.
Pokud volební klání prohrajete, budete se dál zapojovat do dění v Autoklubu ČR?
Samozřejmě. Bylo tomu tak i v době, kdy jsem na autoklubu nepracoval, a bude to tak i potom. Právě proto bych chtěl moc poděkovat celému hnutí za podporu mé kandidatury. Je to pro mě osobně výzva a závazek do budoucna. Nehledě na to, že máme vlastní malý klub s padesáti členy. Postavili jsme si malou motokrosovou trať, pořádáme testovací rallye, staráme se o mladé kluky, co se vrtají v simsonech a jawách. Mám v autoklubu své kořeny a nechystám se je opouštět.
