Riskantní předjíždění, zmatení gentlemani a špatná komunikace. I to je noční hlídka v Le Mans

Radek Vičík Radek Vičík
18. 6. 2017 6:21
Pomalí a zmatkující soupeři, poruchy i vlastní chyby. To všechno v noci ohrožuje piloty elitní třídy LMP1 ve čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans.
V týmu Toyoty si v noci v Le Mans každý rok užijí svoje.
V týmu Toyoty si v noci v Le Mans každý rok užijí svoje. | Foto: Toyota Motorsport

Le Mans (od našeho zpravodaje) - Klíčovou fází každého čtyřiadvacetihodinového závodu je noc. Pod rouškou tmy může přijít rozhodující trhák, nebo také zmar všech nadějí.

Ani v Le Mans tomu není jinak, jak se v noci ze soboty na neděli přesvědčili v boxech Toyoty, která přišla o vedoucí vůz závodu a za pár minut mělo další auto zásadní problémy. Jenže nejen poruchy jsou hrozbou té kouzelné doby mezi západem a východem slunce.

V předchozích 84 ročnících se nesčetněkrát stalo, že ostré kužely světlometů přeťaly výbornou jízdu vedví. Noc na okruhu Circuit de la Sarthe je sice tou nejkrásnější a pro diváky nejatraktivnější částí závodu, jenže spolu s ní přicházejí i velká rizika.

I gentleman může být hrozbou

Paradoxně nejohroženější jsou ty nejrychlejší stroje, hybridní vozy elitní třídy LMP1. Byť mají doslova raketové zrychlení, od chyb jezdců slabších tříd je nemůže uchránit ani to.

V Le Mans stejně jako na dálnici platí osvědčené pravidlo: nejdůležitější je dívat se do zpětných zrcátek. Jenže to mnozí nezkušení jezdci zvláště v noci nedělají, načež ve stresu přijdou zbrklé reakce vedoucí ke kolizi s často fatálními následky pro ambice vozu bojujícího třeba i o vítězství.

"Ve třídě LM GT Am jezdí mnoho amatérů nebo tak zvaných gentleman drivers, kteří mohou být nebezpeční. Ve tmě je riskantní hlavně předjíždění, kdy dochází často ke kolizím," vysvětlil ředitel týmu Toyota Rob Leupen.

Malá rána není neškodná

Ovšem pro šéfa ambiciózní stáje to není jediná noční můra. Nemusí vůbec dojít k těžké havárii. Stačí jen malý ťukanec, který se v následujících hodinách může vinou otřesů a namáhání vozu proměnit v katastrofální poruchu.

"Museli jsme naše jezdce naučit komunikovat s boxy o každém, byť symbolickém, střetu s jiným vozidlem. Loni se to stalo Kamui Kobajašimu, neřekl nám o tom a vyvinula se z toho závada, která znamenala konec v závodě," dodal Leupen.

Svoji roli hraje i únava jezdců. Také o tu se boxy s piloty neustále bojí. Ne každý je totiž schopen odjet více než čtyři hodiny v kuse jako Kobajaši, který ale kvůli už zmíněné poruše vozu letos tuto šanci nedostal.

Štěstí prý přeje překvapeným, ale v Le Mans je to spíš loterie s nejistým koncem.

 

Právě se děje

Další zprávy