Růžička: Konečně dovolená. Na finále se ale budu dívat

Jaroslav  Šindelář Jaroslav Šindelář
4. 4. 2011 7:00
Růžička bude i kvůli Ujčíkovi fandit Vítkovicím
Vladimír Růžička
Vladimír Růžička | Foto: HC Slavia Praha

Praha - Přestože z jeho úst zaznělo na adresu hokejistů Třince hodně chvály, bude trenér Slavie ve finále fandit Vítkovicím. Nejen kvůli svým bývalým svěřencům Viktoru Ujčíkovi a Romanu Málkovi, ale také proto, že si myslí, že mají Vítkovice lepší tým.

"Přeju to Viktoru Ujčíkovi, Romanu Málkovi, Mojmíru Trličíkovi a Frantovi Černíkovi. Navíc si myslím, že Vítkovice mají i lepší tým a kvůli loňskému finále by si titul zasloužily," řekl Růžička, jehož Slavia podlehla Třinci v sedmém semifinále a skončila čtvrtá.

Nyní si však chce užít dovolené, kterou si po dlouhé době vychutná, protože loni a předloni, když vedl reprezentaci, příliš času na odpočinek po sezoně neměl.

Čtěte také:
Třinec smetl Slavii ve druhé třetině a je ve finále
Růžička: Jsem maximálně spokojený. Finále by byl zázrak

"Teď jsem nejšťastnější člověk, začnu si užívat. Pojedeme s manželkou na dovolenou, budu se věnovat psům," plánuje trenér Slavie.

"Hokej ale budu sledovat pořád, pojedu na osmnáctky, budu koukat na finále a mistrovství světa. Budu si připravovat mužstvo a těším se na letní přípravu," upozornil Růžička, který ve Slavii plní také funkci generálního manažera a spolumajitele.

Pane trenére, jak vám před sezonou bylo, když odešel Roman Červenka a Tomáš Kůrka, kariéru ukončil Josef Beránek a hledal jste brankářskou jedničku?
Je pravda, že mužstvo je poměrně mladé, budeme s ním ale chtít pracovat. Věřím, že za dva tři roky může být velice dobré. Budeme hledat další mladé hráče. Velice dobře hrál Krejčík, Poletín a Jaškin, i když ten na konci nedostal tolik prostoru. Škoda, že se v sezoně zranil, ale je to výborný hráč, měl výborný rok.

Chtěl jste vsadit na vyváženost zkušenosti s mládím. Zkušení útočníci Juraj Štefanka a Daniel Branda však tým ještě v první polovině sezony opustili...
Musím uznat, že něčemu jsem na začátku věřil, ale v některých hráčích jsem se spletl. Pak jsme to změnili, že to takhle dál nepůjde, a nasadili jsme mladší hráče. Jsem rád, protože mladí hráči mě vůbec nezklamali, spíše naopak.

Jaký je tedy recept na to, že se z bezejmenných hráčů stane tým, který málem postoupí do finále?
Starší hráči, co tu zůstali, mladé podrželi, výborné výkony podával brankář Míra Kopřiva, máme výbornou obranu a hráli jsme poměrně slušný hokej. I slávističtí fanoušci z toho možná byli překvapení. Jsem rád, že nás pak i v play off hodně podpořili. Kdo by čekal, že na nás bude chodit dvanáct tisíc lidí? A to jich mohlo být ještě víc, protože byly nějaké problémy s terminály Sazky.

Vladimír Růžička
Vladimír Růžička | Foto: Michael Mareš

Dá se to přirovnat k loňskému triumfu na mistrovství světa, kde vám kvůli nezkušenému kádru také nikdo nevěřil?
Je to něco jiného. Na mistrovství světa se hraje míň zápasů, za čtyři pět zápasů je konec. Tady se jede pořád. Každý den se snažíte něco vymyslet na tým, s kterým hrajete pořád dokola. Je to jiná práce. Pro mě je Slavia krása. Národní mužstvo, to je strašný tlak a zodpovědnost. To jsou obrovský nervy. Jsem rád, že to už nemusím dělat. Teď jsem maximálně spokojený.

-

Musím se smát, když čtu, že má třeba Třinec s takovými hráči rozpočet sto milionů korun. To my teda máme asi jen dvacet.

Už máte v hlavě nějaký plán na příští sezonu, kdo například kádr opustí, nebo koho budete chtít získat?
Do příští sezony chci zachovat zkušené jádro, kolem kterého by mladí hráči rostli. Klobouk dolů před tahouny, jako jsou Petr Kadlec, Michal Vondrka, Marek Tomica, Lukáš Krenželok a Tomáš Žižka, kteří si vzali ostatní hráče pod sebe.

Jaké to je, když během 38 dnů odehrajete 19 zápasů? Play off jste prakticky hráli ob den. Nechyběly vám na konci síly?
Od pátého šestého zápasu s Libercem jsme měli asi devět hráčů zraněných, to je pak docela znát. Nemohli chodit do tréninku. Překvapilo mě, jak jsme s tím šli daleko. Je neskutečné, co hráči vydrželi. My jsme totiž s devatenácti zápasy vyhráli titul, podruhé dokonce se sedmnácti. Kdybychom šli do finále, tak já nevím, kolik bychom těch zápasů hráli. Musím před hráči smeknout.

O vás se už dlouho ví, že jste expert na play off a na rozhodující zápasy. Podeváté z jedenácti pokusů se vám povedlo dojít do semifinále, navíc nyní už počtvrté v řadě...
O mně to vůbec není. Je to na hráčích, ale samozřejmě máme nějakou taktiku a systém hry. Po reprezentační pauze od prosince jsme začali hráli výborně a v lednu, únoru a v play off jsme měli neskutečnou formu. Hráli jsme bojovně se srdcem, ale to vždy nestačí. Musíte tomu jít i v jiných věcech naproti. Je důležité, že hráči věřili systému hry, vyhrávali jsme a bylo to vynikající.

Jak tedy berete skutečnost, že jste v předchozích třech letech skončili první, druzí, třetí a letos končíte bez medaile...
Pozor, já považuju tohle čtvrtý místo za víc než loňskej postup do semifinále, tam nás Vítkovice vyřadily jasně. K postupu do finále nám však oproti těm předešlým sezonám chyběl střelec typu Martina Růžičky. U nás dával góly Tomáš Svoboda, pak i Tomáš Pospíšil. Kdybychom ale měli hokejistu, který by vstřelil v těch devatenácti zápasech třináct čtrnáct gólů, to by nás dostalo ještě dál.

Plánujete tedy příchod nějakého podobného hráče jako je váš jmenovec?
Je to ale o financích. Není to tak jednoduché. Musím se smát, když čtu, že má třeba Třinec s takovými hráči rozpočet sto milionů korun. To my teda máme asi jen dvacet.

 

Právě se děje

Další zprávy