Pardubice - Pardubický hokejový klub přichystal pro své fanoušky na nedělní odpoledne oficiální oslavy mistrovského titulu. Našlapaná aréna "fungovala" jako při zápase: skandovala, mávala šálami nad hlavou a provolávala slávu svým borcům.
Nažhavené diváky zchladila pouze desetiminutovka věnovaná politickému (předvolebnímu) okénku, kdy kapitánovi Petru Koukalovi a trenéru Václavu Sýkorovi přišli blahopřát čelní představitelé města Pardubice a Pardubického kraje.
Čtěte také:
Živě z pardubické noci: Hašan na Hrad! neslo se ulicemi
"Senior" Hašek zlomil ligu. Je nejstarším králem dějin
VIDEO: Top zákroky Dominika Haška. Letos přidal nové
Hašek: Vyhráli jsme, podle toho se taky bude slavit!
Pardubice vyhrály i počtvrté. A získaly pátý titul
Pak se však již mohutně finïšovalo. Na pódium postupně nastoupil kompletní pardubický A tým.
Pohár se zachoval. Snad
Procesí zahájily klíčové postavy finále: kapitán Petr Koukal, kanonýr Petr Sýkora, brankář Dominik Hašek, střelec zlatého gólu Radovan Somík a nejproduktivnější obránce finálové série a autor vyrovnávací branky minutu před koncem čtvrtého zápasu Aleš Píša.
Defilé uzavírali pardubičtí junioři, nastupující na střídavý start.
Kapitán Koukal přinesl na pódium místo poháru pouze jeho obraz, což vyvolalo dohady, zda trofej v rukou pardubických borců opět špatně neskončila.
Před pěti lety totiž po jejich řádění prakticky přestala existovat, hovořilo se o jejím zakopání do země či pádu do Labe.
Nakonec pohár přinesli maséři v bílých rukavičkách, otázkou je, zda se jednalo o tentýž lesklý předmět, který doputoval v hráčském autobuse ze čtvrtka na pátek z Ostravy.
Finále oslav patřilo klíčové a nejslavnější postavě týmu - Dominiku Haškovi. Ten se stejně jako v noci na Pernštýnském náměstí po triumfálním návratu z Ostravy ukázal jako skvělý bavič.
Hašanovi selhával hlas
Když se ho moderátor zeptal na obligátní otázku, který titul byl pro něj nejhezčí, začal svou odpověď: "Tak každej titul byl krááás...", pak naznačoval divákům, že po oslavách nemůže příliš mluvit.
Zkusil to po chvíli znovu: "Každej titul byl nádhernej, protože vyhrát titul není žádná sranda, že jo..." Jeho přeskakující a značně selhávající hlas rozesmál spoluhráče i publikum.
Všechny "Hašan" dorazil větou, která ze začátku vypadala rovněž obligátně: "Já jsem zažil vynikající spoluhráče..." Jenže v zápětí ve smíchu dodal: "...v osmdesátých letech..."
Hala burácela, burácelo i pódium s A týmem, takže nikdo už mc neslyšel konec odpovědi: "...zažil jsem fantastický tým i letos.
Navíc žádnému mužstvu se ještě nepodařilo vyhrát 12 zápasů v play off v řadě a nevím, jestli to ještě někdo dokáže, ale my jsme to dokázali."
"Být stále mlád, to bych si přál"
Na "Dominátorovu" vzpomínku na 80. léta, která někteří jeho spoluhráči vůbec nepamatují, plynule navázalo vrcholné číslo. Mistru Haškovi přišel popřát Mistr Karel Gott a v pardubickém dresu mu zapíval svou píseň "Být stále mlád".
Dominik Hašek si s ním píseň zanotoval a zvláště refrén zpíval naplno a pokyvoval hlavou. Ta slova na něj padla, po slavnostním odpoledni se svěřil, že ho ta písnička vzala za srdce.
"Být stále mlád, to bych si přál, být stále mlád, vzepřít se jednou provždy kalendáři, jen mládí, nikdy stáří, být stále mlád, zkouším to dál být stále mlád i přes ty známky času ve své tváři být stále mlád."
Karel Gott "Hašanovi" popřál, aby byl stále mlád, tak jako mu to jde doposud a složil mu ještě jeden vtipný kompliment: "Já vás obdivuji, jak pořád odcházíte a zase se vracíte. To chce odvahu, to já raději pořád zůstávám."
Na závěr prohlásil, že je rád, že se mohl tímto songem revanšovat brankáři za jeho dárek k šedesátinám. Tehdy mu totiž Dominik věnoval podepsanou hokejku, s níž vychytal naganské zlato.
Otázkou zatím zůstává, zda pardubická aréna viděla poděkování Dominiku Haškovi a mistrovskému týmu za mistrovský titul, nebo rozlučku s Dominikem Haškem.
