My chceme Slavii! křičeli fanoušci. Výkony "nových" sešívaných se lepší, přesto opět prohráli

Slavie po hráčském exodu znovu padla. Podívejte se, jak se vedlo sešívanému torzu proti Benátkám
Po odchodu všech opor udělal Slavie kapitánem mladého obránce Ronalda Knota.
Uvidíme jestli zůstane Knot ve Slavii do konce sezony. Nebo svým odchodem přidělá ještě více vrásek trenérovi Milanovi Razýmovi, který momentálně jen horko těžko skládá sestavu svého týmu. Dnes hrál znovu pouze na tři pětky.
Opravdovým srdcařem hokejové Slavie je třiačtyřicetiletý obránce Pavel Kolářík, který sice po minulé sezoně ve Slavii skončil, ale v těžkých časech se vrací.
Proti Benátkám nad Jizerou nečekalo Slavii nic snadného. Klub úzce spolupracuje s extraligovým Libercem. A tak mohli fanoušci v Praze vidět v brance hostí Romana Willa, který se pyšní skvělými extraligovými statistikami a v Liberci se pravidelně střídá s Jánem Lašákem.
Foto: Milan Kammermayer
Kryštof Černovský
16. 10. 2016 10:08
Hokejová Slavia prohrála i svůj třetí zápas poté, co její kádr opustilo osm klíčových hráčů. V domácím prostředí podlehli Benátkám 0:3. Fanoušci však na svůj klub nezanevřeli a celý zápas neúnavně povzbuzovali.

Praha - Atak na nejvyšší příčky WSM ligy stoprocentně ne. S trochou štěstí a velkou dávkou bojovnosti boj o play off, či jeho předkolo do posledního zápasu. Na sestup by to však být nemělo. S těmito mírně optimistickými myšlenkami mohli odcházet domů fanoušci hokejové Slavie, kteří v Edenu sledovali první domácí zápas sešívaných po nuceném odchodu jejich klíčových hráčů.  

V něm červenobílí hostili hokejisty Benátek nad Jizerou a středočeskému celku nakonec podlehli 0:3. Hokej se samozřejmě hraje na góly, takže jakékoliv další diskuze jsou zbytečné, nicméně slávisty může těšit alespoň způsob, jakým prohráli. Po většinu zápasu to byli právě oni, kteří diktovali tempo hry, dokázali si vytvořit více šancí a nebýt nepřesností v koncovce a malého důrazu před brankou, mohl zápas vypadat jinak.

Domácí byli v zápase aktivnější

Podobné řeči můžeme slýchat o poražených týmech poměrně často, pro sešívané, kteří prakticky ze dne na den přišli o polovinu kádru, nově složená páteř mužstva má za sebou sotva pár společných tréninků a věkový průměr družstva činí pouhých 23 let, může však být tento poznatek velkým povzbuzením do dalších bojů.

V dnešním zápase sice inkasovali již ve čtvrté minutě z hole Volfa, poté však na ledě přebrali iniciativu a na dlouhé minuty se nastěhovali před Willa, který se měl co ohánět a ukázal, proč loni působil v zámořských soutěžích. Žádná ze střel se však neujala a tak na druhé straně udeřil Dlouhý, který střelou nad beton překonal Frodla, který do té doby mohl být v bráně klidně schovaný pod teplou dekou. Ani druhá obdržená branka sešívané nepoložila, Středočechy dál přehrávali a zvláště při jejich přesilovkách visel gól ve vzduchu, zůstalo však jen u toho. Benátky si náskok pohlídaly a před koncem navíc definitivně pohřbil domácí naděje Plodek.

Fanoušci chtěli Slavii

Po závěrečné siréně se z tribun nesl nespokojený pokřik ,,My chceme Slavii!“. Zpět Slavii, která jedenáct let nepřetržitě působila v nejvyšší české soutěži. Slavii, která získala dva mistrovské tituly a mnoho sezon patřila k absolutní špičce. Slavii, jejíž bitvy se Spartou naplnily dvě největší haly většinou téměř po okraj a ať byl výsledek a předvedená jakýkoli, jednalo se vždy o ozdobu extraligy. Tuto Slavii by chtělo zpět i mnoho fanoušků jiných týmů po celé zemi a troufám si tvrdit, že nejinak to je i v táboře jejich odvěkého rivala.

Tento tým je na dlouhou dobu pryč. Milovníci vršovického mužstva se s tím musejí smířit, neohlížet se na minulost nebo se dívat do budoucna, ale soustředit se na současný stav a pokusit se co nejvíce podpořit hráče, které v současné době mají. A Budou-li jim to hráči oplácet stejnou bojovností a poměrně kvalitním výkonem jako proti Benátkám a zůstane-li již kádr pohromadě, může pražský celek stále pomýšlet na playoff a předvedenou hrou těšit své příznivce, byť jen v 1. lize. Kádr však musí zůstat pohromadě.

Poloprázdné tribuny

Mluvil jsem o tom, že fanoušci by se měli soustředit zejména na současnou sezonu a budoucnost nechat na vedení. To by se však podle toho mělo začít chovat, postavit se k problému čelem a nedělat ze svých příznivců hloupáky. Prvním krokem je tedy konečně přiznat, jak na tom klub doopravdy po finanční stránce je a zda je vůbec reálné pokračování v 1. lize pro další sezony. Tato upřímnost by celou situaci mohla jedině uklidnit a možná i pomohla najít východisko, kterým by bylo nalezení nových sponzorů a partnerů, kterým se logicky nechce vstoupit do klubu s nejasným vlastníkem a financováním.

Vrátím-li se ještě jednou k divákům, těch na první duel po zemětřesení v kádru zamířilo 917, což je v letošní sezoně pouze lehký podprůměr. Několik desítek lidí v kotli své oblíbence neúnavně povzbuzovalo celý zápas, při zvlášť povedených akcích se k nim přidal také zbytek stadionu. Závěrečná hlasitá děkovačka, při které padala zbylá omítka starého stadionu, byla příjemným připomenutím minulých let, kdy na moment jakoby byla opět cítit bývalá síla slavného klubu. Přesto to však byl, při vzpomínce na některé extraligové zápasy v Edenu či zápasy baráže, velmi tristní pohled.

Nejbližší čas tedy ukáže, zda Slavia svého dna již dosáhla, situaci se ji podaří stabilizovat a půjde postupnými krůčky vzhůru, nebo bude následovat příklad jiného, ještě slavnějšího týmu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy