Už když Hradec v lednu postoupil do finále elitního turnaje, Růžička svými výroky píchal tuzemskému hokeji dávky sebevědomí:
"Všude čtu, jak nestačíme bruslařsky a podobně, ale když se zaměřím čistě na naše zápasy v Lize mistrů, tak nás nikdo nepřehrál."
"Pořád říkáme, jak se to dělá dobře ve Švédsku a ve Finsku. Ano, dělají to dobře, ale my za nimi určitě tolik nezaostáváme."
"Vadí mi, že naše hokejisty strašně podceňujeme."
Po úterním finále, v němž Hradec doma prohrál se švédskou Frölundou vcelku jasně 1:3, Růžička sepsul sebekritické tendence Čechů znovu: "Něco se nám nepovede a jsme hrozně kritičtí. Doslova posedlí, že je všechno špatně. Nemyslím si, že to je výborné, ale není to ani tak hrozné, jak se píše."
Hradec si nepochybně udělal jméno, mistrovské oslavy mu zarazilo až mužstvo, které turnaj vyhrálo počtvrté ze šesti ročníků. Co na tom, že zkraje skupinové fáze Východočeši padli ve velšském Cardiffu a jejich majitel Miroslav Schön kdysi líčil, jak Liga mistrů parazituje na klubech (pořád není úplně spokojený). Propracovaný defenzivní systém udělal divy.
Hradečtí coby paradoxní finalisté navázali na tři roky starou jízdu Sparty. Do semifinále dřív prošly Třinec, Liberec a Plzeň.
Není to tedy "tak hrozné, jak se píše"?
Otázkou je, co by pro Růžičku bylo hrozné.
Navzdory letošnímu úspěchu Hradce si Česko v Lize mistrů pohoršilo. V jejím žebříčku národních soutěží spadlo vzhledem k dobrým výsledkům německých klubů ze čtvrtého na páté místo, a tak do příštího ročníku vyšle jen tři zástupce. Doteď mělo čtyři.
Z významnějších evropských lig má horší koeficient jenom rakouská EBEL.
O kvalitě jednotlivých soutěží ještě více vypovídá shrnutí všech výsledků. Ligu mistrů během šesti let hrálo jedenáct extraligových klubů. Získaly 347 z 690 možných bodů, a tak mají zhruba poloviční úspěšnost. Lépe je na tom Švédsko (63,5 procenta), Finsko (56) a Švýcarsko (54,8). Hůř si vedou Německo (43,9) a Rakousko (41,3). Další země včetně Slovenska už ztrácejí výrazněji.
Úspěšnost zemí v Lize mistrů
Liga | Kluby | Úspěšnost * |
Švédsko | 10 | 63,5 % |
Finsko | 11 | 56 % |
Švýcarsko | 11 | 54,8 % |
Česko | 11 | 50,3 % |
Německo | 11 | 43,9 % |
EBEL (Rakousko) | 8 | 41,3 % |
Bělorusko | 2 | 36,1 % |
Norsko | 5 | 30,9 % |
Slovensko | 3 | 30,4 % |
Velká Británie | 5 | 26 % |
Dánsko | 4 | 16,7 % |
Francie | 4 | 16.7 % |
Polsko | 2 | 10,6 % |
* Získané body z maximálně možných
Dlouhodobě nedominuje žádný český klub. Nejvíc bodů dosud nastřádaly Liberec a Třinec, kterým patří dělená 15. příčka.
V historické produktivitě hokejistů pronikl do elitní dvacítky jediný Čech - plzeňský stroj na body Milan Gulaš.
Jestliže Česko za Skandinávií tolik nezaostává, jak tvrdí Růžička, můžou si v Německu a Rakousku s klidem říct, že tolik nezaostávají za Českem.
Existuje mnoho způsobů, jak porovnat sílu hokejových zemí. Počítat lze medaile z olympiády a světových šampionátů všech věkových kategorií, hráče v zámořské NHL nebo mladíky na draftu. Ze všeho však vychází nelichotivá zpráva, že Česko zaostává za elitní pětkou, které kdysi vládlo.
Ani porovnání národních soutěží v rámci Ligy mistrů tuto skutečnost nevyvrací. Spíš nahrává těm, kteří tvrdí, že lépe už je na tom i Švýcarsko.