Minsk (od našeho zpravodaje) – Zase byl vysmátý od ucha až k uchu. Tomáš Hertl měl k tomu důvod. Na mistrovství světa si dnes zahraje v jedné formaci s Jaromírem Jágrem. Splní se mu tak dětský sen.
„Je to srandovní. Vždyť když on začal hrát v NHL, já ani nebyl na světě,“ vyprávěl Hertl včera po prvním tréninku vedle legendární osmašedesátky.
„Akorát jsem vůbec nepočítal, že bych tady mohl hrát centra. Tak si budu muset zopakovat pár buly, protože jsem jich letos hrál jen pár. Na buly jsem v San Jose šel leda tak, když Thorntona vyhodili,“ smál se.
Jak moc se budete muset Jágrovi přizpůsobit?
Už jsem trochu sledoval, jak si třeba najíždí nebo tak. Říkali jsme si, jak hrát v útočném pásmu. Když mi něco poradí, nebo řekne, určitě na něj dám. Myslím, že bude klapat.
Už vám svou nalejvárnu, jak máte pro něj hrát, na tréninku stihl dát?
Ne, to vůbec. To nedává nikomu. Jenom říkal, abychom hráli pospolu, abychom byli silní na puku. Jsme oba velcí, věřím, že bychom si to mohli uhrát.
Nesvádí hra s Jágrem ve formaci k tomu, že mu budete častěji nahrávat?
Už mi Růža říkal, že jdu na centra a abych ho jenom nehledal. Když bude volný, dám mu to. Ale budu se snažit dávat i ostatním, na beky, musím se snažit nemyslet, že hraju s ním… Snad to bude dobré.“
Je to tedy v něčem jiné?
Džegr si sjíždí jinak, více se rozjíždí. Takže si musíme dát s Rolasem (Tomášem Rolinkem) pozor, třeba na sebe křiknout. Snad by to mělo klapat.
A ještě je zvláštní ten humbuk kolem toho, že?
Každý se mě na to ptá. Jak se těším a že to byl můj idol. On už hrál v NHL, já jsem přitom nebyl ani na světě. V tomhle je to srandovní. Takže se mě na to ptaj. Ale nebudu se snažit na to myslet, chci hrát svůj hokej. A co nejvíc pomoct.
Budou se od vás ale čekat góly. Cítíte, že jste pod tlakem?
Určitě jsem přijel, abych nějaké góly dával. Měl jsem šance, to musím proměňovat. Snad už tu smůlu tady nějak prolomím. Hodil by se mi nějaký haluzák, který by mi trochu zlepšil sebevědomí. Máme nabitý tým, myslím si, že každá lajna může dát gól.
Jak jste se v zápase se Slováky cítil?
Ten velký led je jiný. Když se otočím, vypadá to, že tam bude ještě jedna třetina. (usměje se) Nebylo to prostě úplně ono, nohy mi tolik nebruslily. Už jsem se cítil líp. Já jsem mladý, měl bych si na to zvyknout, neměl bych mít žádné výmluvy, jestli je led velký, nebo ne. Ale stejně to rozdíl je. V Americe jsem se hodně snažil dohrávat osobní souboje. Ale tady, když dohrajete hráče, to jsou dva metry, a najednou to nestíháte. Na tohle si musím dávat pozor. Je to větší.
Takže je to tady v Evropě jiný sport?
Je to jiné. Někdo může říkat, že se jenom vymlouváme, ale máte všude blíž. My jsme třeba v prvním kole play off měli za zápas 110 hitů. Tady to je nemožné. Tady jsou za zápas hity možná tak dva. Fakt to nejde, všude je to dál. Nejde to tak řezat.
