Zásadní změna navzdory protestům. Extraliga zavedla novinku, kterou v Evropě neznají

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
13. 9. 2019 15:35
Nový ročník hokejové Tipsport extraligy je z hlediska této změny průlomový. Poprvé v historii samostatné české soutěže sestoupí poslední mužstvo po základní části rovnou do první ligy. Druhá šance v podobě play out nebo baráže už nepřijde. Tento systém je v Evropě jedinečný, ale ne všechny kluby s ním souhlasí.
Pardubice zachránily katastrofální minulou sezonu v baráži. V novém ročníku nejhorší tým sestoupí.
Pardubice zachránily katastrofální minulou sezonu v baráži. V novém ročníku nejhorší tým sestoupí. | Foto: ČTK

Radikální krok odsouhlasil v únoru Výkonný výbor Českého hokeje a reakce extraligových klubů byly od počátku různé. Jedni novinku kvitovali a poukazovali na sportovně spravedlivější systém, druzí přímý pád kritizovali a vadil jim způsob zavedení tak markantní změny.

V 11členném výkonném výboru totiž bylo v době rozhodnutí pouze pět zástupců extraligových klubů. Zbytek nemohl k návrhu nic říct.

"Verdikt považuji za arogantní rozhodnutí, v rámci kterého se s kluby s prominutím vy*ebalo. Pan Král (prezident svazu) na schůzkách majitelů klubů vždy tvrdil, že bude činit podle toho, jak si to kluby odhlasují. Zpronevěřil se sám sobě," kritizoval ostře v reakci pro deník Sport šéf Hradce Králové Miroslav Schön.

Jednoznačně proti přímému sestupu (a postupu z první ligy) vystoupily i Pardubice, Litvínov, Zlín, Plzeň nebo Olomouc. Naopak změnu podpořily Karlovy Vary či Chomutov, tedy paradoxně kluby v té době spolu s Pardubicemi nejvíce ohrožené posledním místem v základní části.

"Jsme rádi, že to tak je. Musíme koukat na český hokej, ne pouze na sebe. Klub se po sestupu může dole ozdravit," řekl sportovní manažer a trenér Karlových Varů Martin Pešout. Energie iniciovala tuto změnu hned po zvládnuté baráži v roce 2018. Chtěla prolínací soutěž zrušit.

Marně. Všech 13 ostatních extraligových klubů bylo vloni v létě proti.

Jednou z výhod systému bez baráže je delší čas na odehrání základní části v první lize. "Dosud byla nahuštěná a hráči, kteří hrají zároveň ve dvacítce nebo osmnáctce, by měli především trénovat. Nadáváme, že nemáme mladé hráče, jenomže místo tréninku je necháváme sedět v autobuse," vysvětloval Pešout.

Dalším pozitivem přímého pádu je podle jeho zastánců, prezidenta svazu Tomáše Krále a ředitele extraligy Josefa Řezníčka, větší dramatičnost ve spodku tabulky základní části extraligy. Pokud bude boj o záchranu až do konce vyrovnaný, půjde v posledních kolech opravdu o přežití.

"Sportovně je to správně. Mělo by to být jako za našich časů," hodnotil převrat ve hře o udržení bývalý útočník Richard Farda, který pamatuje přímé sestupy a postupy z éry československé nejvyšší soutěže.

Nicméně v historii samostatné české extraligy se podle těchto not bude hrát vůbec poprvé. V roce 1995 se z extraligy nesestupovalo z důvodu doplňování z 12 na 14 účastníků, v roce 2007 byla soutěž uzavřená, ovšem i tak z ní byl před novou sezonou administrativně vyřazen Vsetín.

Ve všech dalších sezonách došlo pokaždé ke konfrontaci extraligy s první ligou, ať už v souboji mezi dvěma, nebo čtyřmi mužstvy. Model se čtyřmi týmy, který platil do konce minulé sezony, fungoval od roku 2012.

V kontextu renomovaných evropských soutěží je absence jakékoliv prolínací soutěže ojedinělou záležitostí.

Nejvyšší soutěže ve Finsku a Německu jsou uzavřené a totéž platí do jisté míry o mezinárodních KHL nebo EBEL, do nichž bývají noví účastníci přiřazováni spíše na základě diplomacie než sportovní cestou.

Ve Švédsku hrají kvalifikaci o nejvyšší soutěž dva její nejhorší týmy a dva nejlepší zástupci z nižší ligy. Utkávají se napříč proti sobě ve dvou sériích na čtyři vítězná utkání. Vítězové si zajistí místa mezi elitou.

Jistá forma baráže nechybí ani ve Švýcarsku. Nejhorší mužstva z nejvyšší soutěže tam mají šanci zachránit se nejdříve v play out, a dvě z nich pak ještě navíc ve vzájemné sérii dvou nejslabších. Po propadnutí tímto sítem zbude jeden tým, který jde do poslední série proti vítězi nižší ligy.

O takové záruce si mohou extraligoví adepti na sestup nechat zdát.

Král a Řezníček vyzdvihovali zajímavější a napjatější boje ve spodním patře extraligové tabulky, ale v určitém případě může nový systém na dramatičnosti a atraktivitě také ubrat.

"Jsem zvědavý, jak to dopadne. Může se stát, že se někdo octne na konci s velkou ztrátou a soutěž pak bude v boji o záchranu nezajímavá," řekl sportovní ředitel Třince Jan Peterek. Pokud poslední tým brzy nabere velkou ztrátu, bude extraligu prakticky jen "dohrávat", na druhou stranu však v takovém případě mezi elitu objektivně nepatří.

Čtrnácté Pardubice dokončily základní část minulé sezony se ztrátou 14 bodů na předposlední Chomutov. Slavia skončila v roce 2015 poslední o deset bodů, o rok dříve nabral Chomutov ještě dvakrát výraznější manko. Zastánci nového systému věří, že sezona 2019/20 bude vyrovnanější.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Křeslo v britském parlamentu po doplňovacích volbách získali konzervativci

Křeslo v britském parlamentu ve čtvrtečních doplňovacích volbách v severoanglickém Hartlepoolu získala kandidátka Konzervativní strany Jill Mortimerová. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Je to poprvé, co konzervativci v tomto tradičně levicovém volebním obvodu zvítězili.

Mortimerová v Hartlepoolu, jednom z nejchudších anglických měst, a jeho okolí získala 52 procent (přes 15 500) hlasů, kandidát opoziční Labouristické strany 29 procent (okolo 8500 hlasů). O křeslo se celkem ucházelo 16 politiků. "Labouristé příliš dlouho Hartlepool považovali za samozřejmost… Lidé už toho mají dost. A nyní skrze tyto výsledky promluvili a dali najevo, že je čas na změnu," uvedla Mortimerová, která zveřejněné výsledky označila za "historické".

Analytik BBC Chris Mason výsledek nazval zemětřesením, které sice nezmění poměr sil v parlamentu, zato změní náladu. Prohra labouristů podle něj povede k vzájemnému obviňování uvnitř britské levice. Konzervativní premiér Boris Johnson má po předloňských volbách v parlamentu pohodlnou většinu.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Twitter zablokoval účet, který na platformě sdílel Trumpova vyjádření

Sociální síť twitter zablokovala účet, který sdílel příspěvky, jež začal před několika dny zveřejňovat na svých webových stránkách americký exprezident Donald Trump. Ten byl přitom z twitteru nadobro vykázán letos v lednu, když vyjádřil podporu svým přívržencům, kteří násilně vtrhli do budovy Kongresu. Mluvčí twitteru uvedla, že účet porušil pravidla společnosti ohledně obcházení zákazů. Server BBC však napsal, že Trumpova sdělení na twitteru sdílí nadále řada dalších podobných účtů.

Zablokovaný účet nesl název @DJTDesk a jeho popisek zněl "příspěvky kopírované (…) jménem 45. prezidenta Spojených států. Původně napsané přes DonaldJTrump/Desk".

Trump v úterý představil novou sekci na svých stránkách, kam posílá svoje krátká vyjádření, jež nese název "ze stolu Donalda J. Trumpa" (From the Desk of Donald J. Trump). Vzhled stránky i formát jeho sdělení je podobný twitteru, uživatelé však nemohou na jeho příspěvky nijak reagovat. Mají však možnost je pomocí dvou tlačítek sdílet na twitteru i na facebooku, kde jsou Trumpovy účty rovněž pozastaveny.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Čína vypustila poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země

Čína vypustila do vzduchu poprvé více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země dohromady. V roce 2019, ze kdy jsou poslední vyhodnocené údaje, jich z této země pocházela více než čtvrtina. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil americký institut Rhodium Group.

Nejlidnatější země světa přispěla v roce 2019 k celosvětovým emisím ekvivalentů CO2 sama 27 procenty, odhaduje americká společnost. Spojené státy na druhém místě byly zodpovědné jen za 11 procent skleníkových plynů a třetí Indie za 6,6 procenta emisí. Ještě o dvě desetiny procentního bodu méně činil příspěvek Evropské unie na čtvrtém místě.

Podle studie vypustila Čína do vzduchu více než 14 gigatun (jedna gigatuna je miliarda tun) ekvivalentu CO2. Ve srovnání s rokem 1990 je to trojnásobek, a za uplynulé desetiletí nárůst o 25 procent. Celosvětově se emise skleníkových plynů v roce 2019 zvýšily o 11,4 procenta na 52 miliard tun. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy