Prešovský beton se drolí, od Trenčína schytal Tatran sedm gólů. Byla to sabotáž?

Jakub Šafránek Jakub Šafránek
25. 9. 2017 16:33
Tatran Prešov schytal v nedělním duelu s Trenčínem sedm branek. Co se stalo s kdysi vyhlášenou defenzivou "koniarov"?
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Facebookový účet Tatranu Prešov

Poprad - Italské catenaccio. Mourinhův autobus. Prešovský beton. Když chcete při glosování pevnosti fotbalové obrany sáhnout po přiléhavém termínu, dost možná vyberete jeden z těchto léty prověřených pojmů. Ale pozor na chybu!

Jak se s plnou nahotou ukázalo v nedělním zápase slovenské Fortuna ligy Tatranu s Trenčínem, armatury prešovského obranného bloku od dob společné československé ligy značně zkorodovaly. Šarišané v azylu na popradském stadionu potupně prohráli 0:7.

Nešlo ale rozhodně o výjimku. Nejstarší slovenský fotbalový klub tímto mimořádným debaklem spíš jen podtrhl, jak špatnou obranou se v poslední době prezentuje. Už v minulé sezoně slovenské nejvyšší soutěže inkasoval 63 branek, což bylo suverénně nejvíc ze všech týmů.

A v novém ročníku přitom trend pokračuje, v deseti úvodních kolech inkasovali "koňare" osmadvacetkrát, což je opět nejhorší výkon ze všech klubů v dvanáctičlenné tabulce.

Není se tak co divit, že necelý den po debaklu skončil na lavičce Prešova neoblíbený trenér Miroslav Jantek.

Sabotáž je silné slovo, ale…

Sám kouč přitom ještě pár hodin před svým odvoláním připustil, že se mohlo ze strany jeho svěřenců jednat o snahu zbavit se jeho osoby. "Nemyslím si, že je vztah mezi trenérem a kabinou v pořádku," prohlásil Jantek bez obalu na tiskové konferenci po zápase s Trenčínem.

Svědčí o tom podle něj i přístup hráčů, kteří odmítli plnit pokyny, které jim před zápasem i během něj zadal. "Nemyslím si, že během dnešního zápasu bylo všechno košer. V kabině jsme si něco řekli, ale pokud to na hřišti nedodržujeme…" rozpovídal se Jantek. 

Na přímou otázku, zdali se jednalo ze strany hráčů o sabotáž, ale přitakat nechtěl. "Sabotáž je velmi těžké slovo," dodal kouč.

Těžký návrat a popradský azyl

Za těžkostmi kdysi vyhlášené obrany Tatranu ale kromě sporů hráčů i fanoušků s trenérem stojí ještě dva další podstatné faktory, které vedení klubu tak snadno nevyřeší. 

Za prvé Prešov teprve loni postoupil do nejvyšší soutěže a podobně jako mnohé jiné kluby v podobné situaci (s čestnou výjimkou letošní Sigmy) se těžce potýká s vyšší úrovní soutěže, a to jak na úrovni kádru, tak výsledků. 

Vždyť od loňského návratu mezi elitu vyhrál jen pět zápasů, z nichž jako jediný posel lepších zítřků vykukuje senzační vítězství nad Žilinou. Ostatně nebýt dramatického odstoupení Myjavy z nejvyšší soutěže v polovině minulého ročníku, Prešov by patrně dnes hrál druhou ligu.

Dalším problémem, který v Prešově řeší, je skutečnost, že domácí stadion Tatranu byl zahrnut do rozsáhlého projektu modernizace slovenských fotbalových stánků, a klub tak od léta hraje v popradském exilu.

Tam přitom bude muset vydržet minimálně do konce této sezony. A i když je dálnice mezi oběma městy téměř hotová, stále obě města dělí zhruba hodina cesty, takže si na zápas najdou obvykle cestu jen stovky fanoušků. Ostudu s Trenčínem jich například vidělo pouhých 335, což tedy rozhodně na motivaci hráčům nepřidá. 

Ať už tedy vedení klubu v čele s Markem Trávníčkem vybere za nástupce Janteka kohokoliv, je jisté, že práci s oprášením defenzivní značky Prešova bude mít nesmírně těžkou.

 

Právě se děje

Další zprávy