Nejen Messi. Také Ronaldo podle španělských úřadů podváděl na daních

ČTK ČTK
Aktualizováno 13. 6. 2017 22:35
Dvaatřicetiletý portugalský fotbalista se podle španělských úřadů v letech 2011 až 2014 dopustil daňových podvodů ve výši 14,7 milionu eur (asi 384 milionů korun).
Cristiano Ronaldo
Cristiano Ronaldo | Foto: Reuters

Madrid - Hvězdný útočník Realu Madrid Cristiano Ronaldo čelí obvinění z daňových úniků. Dvaatřicetiletý portugalský fotbalista se podle španělských úřadů v letech 2011 až 2014 dopustil daňových podvodů ve výši 14,7 milionu eur (asi 384 milionů korun). Ronaldo obvinění popřel.

Kancelář prokurátora v Madridu informovala, že se Ronaldo vědomě vyhýbal placení daní z osobnostních práv. Využíval k tomu společnost na Panenských ostrovech založenou v roce 2010.

"Žádné schéma pro daňové úniky neexistuje. Nic jsem neskrýval ani neměl v úmyslu skrývat," uvedl Ronaldo v prohlášení agentury, která ho zastupuje.

Čtyřnásobný držitel Zlatého míče přestoupil do Realu v létě 2009 za tehdy rekordní částku 94 milionů eur z Manchesteru United. V červnu byl Ronaldo prestižním magazínem Forbes podruhé za sebou vyhlášen nejlépe vydělávajícím sportovcem světa, když si za loňský rok přišel v přepočtu na 2,2 miliardy korun.

Ronaldův velký rival Argentinec Lionel Messi z Barcelony dostal na konci května od španělského Nejvyššího soudu trest 21 měsíců vězení za daňové úniky v letech 2007 až 2009, ale za mříže nemusí.

V podezření z daňových úniků se ve Španělsku ocitli také další elitní fotbalisté Javier Mascherano, Alexis Sánchez, Ángel di María, Ricardo Carvalho, Radamel Falcao nebo Fábio Coentrao.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy