V pondělním zápase Českých Budějovic se Slavií budou hosté z Prahy bojovat o šanci hrát evropské poháry. Utkání však bude mít i další náboj. Jeden z nejlepších fotbalistů české historie Karel Poborský odehraje poslední mistrovský zápas své kariéry.

Vraťme se o jedenáct let zpátky. Čtvrtfinále mistrovství Evropy v Anglii. Podceňovaný tým českých fotbalistů nastoupil proti favorizovanému Portugalsku. Běžela 53. minuta, když tu se vlasatý pravý záložník českého mužstva odvážně pustil mezi trojici bránících Portugalců.

Obelstil je, na hranici velkého vápna s přehledem zkušeného matadora zkontroloval situaci a na milimetr přesným lobem přehodil vybíhajícího gólmana Baíu.

Tribuny křičely nadšením a z neznámého mladíka se stává největší objev šampionátu. Tento okamžik bezesporu patří mezi "zlaté" momenty českého i světového fotbalu a přesně vystihuje styl jindřichohradeckého rodáka Karla Poborského.

Dále čtěte:

• Poborský se loučí. Zničí naděje slávistů? - čtěte ZDE
• Rebel Řepka má dovést Spartu k titulu - čtěte ZDE
• Bílek chválil, Rada litoval chyb a penalty - čtěte ZDE
• AC Milán slaví, Ligu mistrů vyhrál i Jankulovski - čtěte ZDE

V české kotlině nebývalý cit pro míč, ohromná rychlost a správná fotbalová drzost, to všech jej zdobilo již jako dorostence. Šanci ukázat se v první lize tak dostal již v 16 letech v Českých Budějovicích.

Brzy se stal klíčovým hráčem mužstva a kariéra "Steva", jak mu jeho spoluhráči říkají, dostala prudký spád. Do jihočeského klubu v brzké době dorazila spousta nabídek. I oba pražské kluby Sparta a Slavia měly zájem získat nadějného mladíka do svých služeb, ovšem oběma nejdříve vyfoukla cenný úlovek žižkovská Viktoria.

Za rok a půl však kvality pravého záložníka přesáhly úroveň Viktorie a Poborský se stěhoval o kus dál do slávistického Edenu. A hned se také projevil jeho přínos pro mužstvo.

Související

Kariéra Karla Poborského končí. Děkujeme.

4 fotografie

Slavia Praha v sezoně 1995/96 za jeho vydatné  pomoci po dlouhé době vybojovala mistrovský titul v české lize a v Poháru UEFA se dokázala překvapivě probít až do semifinále, kde vypadla až s Girondins Bordeaux.

V té době byl již Poborský základním stavebním kamenem nejen na klubové úrovni ale i v reprezentaci vedené Dušanem Uhrinem. 

Ten si poprvé šikovného hráče všimnul v roce 1994 a dal mu šanci v přátelském zápase proti Turecku (1:4). O dva roky později byl již jednoznačnou jedničkou na postu pravého záložníka reprezentace a s týmem se připravoval na později stříbrné mistrovství Evropy v Anglii.

Úspěch na mezinárodním poli otevřel Poborskému dveře do světa velkého fotbalu. S nálepkou hráče světové extratřídy přestoupil ze Slavie do slavného Manchesteru United, kde se z malého českého rybníka najednou ocitl mezi největšími fotbalovými hvězdami té doby. Eric Cantona, Peter Schmeichel, Paul Scholes nebo Ryan Giggs, ti všechni byli teď jeho spoluhráči.

První zahraniční angažmá však neprobíhalo podle jeho představ. Obtížně si zvykal na extrémně tvrdý ostrovní styl a o místo v základní sestavě bojoval se "zlatým chlapcem" anglické kopané Davidem Beckhamem.

Po dvou letech marného snažení prosadit se do základu anglického týmu odešel Karel Poborský do předního celku portugalské ligy Benfiky Lisabon.

V teplém přímořském podnebí český reprezentant očividně pookřál. Jeho styl hry se v technickém Portugalsku okamžitě ujal a Poborský se stal miláčkem tribun. Dostal přezdívku "el Hurricano" a v Lisabonu dodnes na tehdejšího tahouna týmu s úctou vzpomínají.

Ve formě hrající Poborský podával dobré výkony i v národním týmu. Společně s Pavlem Nedvědem famózním způsobem provedli českou reprezentaci nástrahami kvalifikace na mistrovství Evropy 2000 v Nizozemí a Belgii.

Český fotbal však na úspěch ze stříbrné Anglie nenavázal a vyřazení v základní skupině rozhodně nenaplnilo očekávaní fanoušků a fotbalových expertů. Jednou z mála výjimek byly výkony Karla Poborského, který v zápasech s Francií a s Dánskem dokázal své kvality.

A právě výkony na Euru pomohly českému reprezentantovi k dalšímu angažmá. Slavný italský klub Lazio Řím hledal ke konci sezony 2000/2001 kvalitního ofenzivního hráče na pravou stranu zálohy. V té době v Laziu působící Pavel Nedvěd vedení klubu bez váhání doporučil Karla Poborského.

A tak nastalo další stěhování. V Laziu Karel Poborský navázal na výkony v Benfice. Svými průniky podél postranní čáry a přesnými centry zásoboval útočníky a na konci sezony Laziu jen tak tak uteklo Scudetto - italský ligový titul.

Itálii si však Poborský nezamiloval. Po letech strávených na zahraničních angažmá zatoužil po návratu domů. Na jaře roku 2002 tak šokoval italský fotbalový svět prohlášením o chystaném odchodu z Lazia.

O jeho služby měly zájem evropské kluby jako AC Milán, Juventus Turín, turecký Besiktas Istanbul, španělská Celta Vigo, přesto se český reprezentant dohodl s pražskou Spartou.

Návrat domů však nebyl jednoduchý. Zvláště příznivci Slavie Poborskému vyčítali, že se nevrátil do týmu, ze kterého do velkého fotbalu odcházel. Veřejnost zase šokovala výše jeho platu, dvanáct milionů byla částka v české lize zcela výjimečná. Navíc jeho vztah k médiím zdaleka nebyl hodný chování zkušeného profesionála.

Ovšem na hřišti opět podával skvělé výkony. V prvních čtyřech zápasech dokázal vstřelit čtyři góly, jako nový kapitán letenského celku dokázal hráče motivovat a hned první sezonu získal pro Spartu ligový titul.

Navzdory postupujícím rokům stále patřil i do základní sestavy trenéra reprezentace Karla Brücknera, se kterou postoupil na své třetí mistrovství Evropy do Portugalska. Český tým skončil třetí a Poborský po turnaji vážně zvažoval konec své reprezentační kariéry.

Nakonec se tak nestalo se, a další úspěšná kvalifikace na MS v Německu proběhla opět se stálicí na pravé straně zálohy.

Zcela v kontrastu s úspěchy v probíhající kvalifikaci byla situace ve Spartě. Té se herně ani výsledkově nedařilo, a zkušený kapitán Poborský se s tím nehodlal smířit.

Ve chvíli, kdy zjistil, že situace v klubu trénovaného Jaroslavem Hřebíkem je už neúnosná, otevřeně proti kouči vystoupil v médiích. Vedení Sparty se za trenéra postavilo, a tak se zkušený hráč musel sbalit a Spartu opustit.

Bez angažmá však nebyl dlouho. V té době druholigové České Budějovice přišly s nabídkou, aby ukončil hráčskou kariéru v místě, kde s fotbalem začínal. Poborský přijal a krom funkce kapitána mu byl svěřen i post ve vedení klubu, ve kterém má pětinový vlastnický podíl.

Poslední reprezentační akcí se pro něj stalo mistrovství světa v Německu. Tým však zcela vyhořel a zkušený fotbalista poznal, že nastal čas loučení s mezinárodní scénou.

Karel Poborský bezesporu patří mezi nejúspěšnější fotbalisty české historie. V pondělí se uzavře jeho bohatá sportovní kariéra. Ovšem se světem velkého fotbalu se neloučí, u národního týmu zůstává v pozici vedoucího reprezentačního mužstva.