Story, o které referovala britská BBC, se začala rodit ve chvíli, kdy si Smith zahrál charitativní zápas na Mosquito Islands, ostrově, který náleží do Britských Panenských ostrovů a od roku 2007 patří známému miliardáři Richardu Bransonovi.

Tam si Smithe všimli členové reprezentace Britských Panenských ostrovů. "Najednou jsem měl telefonát od trenéra. Říkal mi, že jeden z brankářů, který na zápasy létal z Anglie, si zlomil ruku, a jestli bych měl zájem být v týmu jako náhradní gólman a možná trochu pomoct s jejich přípravou," vypráví Smith. "Trvalo mi asi jen dvanáct vteřin, než jsem řekl yes," doplňuje s úsměvem.

Paradoxní na tom je, že Smith už dlouho fotbal závodně nehraje. "Rád si občas kopnu, ale pořádně jsem nehrál už dobrých patnáct dvacet let," přiznává. A ani předtím nebyl žádnou hvězdou, působil jen v nižších regionálních soutěžích anglického hrabství Suffolk, odkud pochází.

Jeho výhodou bylo, že Britské Panenské ostrovy jsou zámořským územím Spojeného království a za jejich reprezentaci může hrát každý, kdo má britský pas a splňuje podmínky pobytu. Smith tak mohl přicestovat na sraz národního týmu před zápasy Ligy národů zóny CONCACAF proti Bonaire (jeden z ostrovů bývalých Nizozemských Antil, v současnosti je součástí Nizozemska) a souostroví Turks a Caicos.

První trénink s novými spoluhráči pro něj byl pořádně těžký. "Říká se, že brankáři nepotřebují takovou kondici, a to bylo moje jediné štěstí. Protože když jsem se první den při tréninku na pláži snažil držet s klukama krok, druhý den mě bolelo celé tělo," popisoval Smith.

Nováček v národním týmu do utkání, která skončila prohrou 1:2 a remízou 2:2, nezasáhl, ale i tak si vychutnal nevšední zážitky. "Pořád se musím štípat, jestli se mi to nezdálo, že jsem byl součástí mezinárodního fotbalu," kroutí hlavou. "Bylo to úžasné. Cestou na zápas jsme měli policejní doprovod, tribuny byly plné lidí a moji kámoši v Anglii se dívali prostřednictvím streamů." 

Ze zápasu se souostrovím Turks a Caicos, které je rovněž britským územím, si navíc odnesl i úsměvnou historku. "Nejprve jsme si zazpívali God Save the Queen my a pak si ji zazpíval i soupeř, kterému ji pochopitelně jako hymnu hráli také," směje se Smith.

Chlapík, který pracoval jako delegát v turistických destinacích na Tenerife, Mallorce či zimních střediscích ve Francii a USA, přišel před pěti lety za svým bratrancem na Bahamy. Před pár lety pak dostal práci jako instalatér právě na  Bransonově ostrově.

Kdyby do některého ze zápasů zasáhl, stal by se druhým nejstarším hráčem, který nastoupil v oficiálním reprezentačním střetnutí. Rekord drží od minulého září slavný George Weah. Držitel Zlatého míče a někdejší hvězda AC Milán hrál za Libérii proti Nigérii ve věku 51 let a 345 dní.

Smith si ale nenadálé fotbalové pozornosti užívá i tak. A třeba ještě na jeho debut dojde. Na podzim čekají Britské Panenské ostrovy další duely skupiny C třetí ligy proti Bahamám a znovu Bonaire.

"Určitě máme na vítězství," hlásí Smith. "Pokud můj mladší kolega vyléčí ruku, uvidím, jestli si na mě vzpomenou třeba jako na trenéra brankářů a znova mi zavolají," těší se.

Martin Smith (v zeleném triku uprostřed) se svými novými spoluhráči: