Jedenadvacet zápasů a ani jeden gól, i s takovou bilancí si může v Gambrinus lize útočník vydělávat na živobytí. Mostecký Tomáš Pešír, jenž má za sebou angažmá ve Slavii a v Blšanech, zatím na premiérovou trefu v dresu Mostu čeká marně a patří k nejdéle čekajícím útočníkům na gólový zápis.

Jenže jen o málo lépe si vede reprezentační forvard Marek Kulič. Na podzim ještě mladoboleslavský útočník se trefil v této sezoně až po přestupu do Sparty v 19. kole proti Příbrami.

Na titul ligového kanonýra je třeba čím dál tím méně střeleckých zápisů. Loni stačilo Milanu Ivanovi pouhých jedenáct gólů. Pro srovnání, v nizozemské lize dal Klaas Jan Huntelaar v minulém roce třikrát tolik branek.

• Vrchol Ligy mistrů? Třikrát Anglie plus AC Milán - čtěte ZDE
• VIDEO: Krvavá invaze do Manchesteru - čtěte ZDE
• Manchester vyškolil AS, Čech postupuje - čtěte ZDE
• Chcete si vsadit?
  Experti BettingCentra vám poradí

V Česku se více než dvacetkrát naposledy trefil Vratislav Lokvenc (21 gólů) v sezoně 1999/2000, více než patnáckrát pak Marek Heinz (19 gólů) v ročníku 2003/2004.

Mezi současnými favority na střeleckou korunu se těžko někdo může pyšnit přívlastkem "kanonýr". Vedoucí dvojice Luboš Pecka, David Střihavka má po 21 zápasech na svém kontě 10 gólů, což dává průměr na zápas méně než půl gólu.

Při současném trendu by tak žádný z útočníků nedosáhl na metu 15 zásahů za sezonu.

"Očekávám, že nejlepší střelec dá tak čtrnáct, patnáct branek a to je málo. Ale trend je takový, že se všude více brání," myslí si bývalý reprezentant Pavel Hapal.

Klaas Jan Huntelaar v dresu Ajaxu dal loni v lize 33 gólů | Foto: Reuters

Přitom právě góly a kanonýři jsou od fotbalového fanouška tím nejžádanějším zbožím. V české lize se však ani jednoho moc nedostává. To je také jeden z důvodů, proč se ligový fotbal netěší v Česku takové oblibě jako v zahraničí 

"Hráči to mají dneska ve čtyřobráncovém systému složitější, než to bývalo za nás. Trenéři stále více stavějí na defenzivě a pořád ji zdokonalují," pokračuje Hapal.

Kdo bude letos králem?

Ke střeleckému primátu má nejblíže dvojice desetigólových - Luboš Pecka (M. Boleslav), David Střihavka (Ostrava), následováni Stanislavem Vlčkem (Slavia) a Liborem Doškem (Sparta) s devítí trefami.

"Nejvíc branek dá určitě někdo z těchto čtyř hráčů. Asi bych to nejvíce přál Luboši Peckovi. Je to takový nenápadný dříč," říká Hapal.

Největší pravidelnost svých zápisů vykazoval dosud slávistický Stanislav Vlček, který skóroval sedmkrát v osmi zápasech za sebou. Opačným případem je David Střihava, jenž necelou polovinu svých gólů nasázel v jediném zápase do sítě Kladna.

Ze všech týmů Gambrinus ligy má momentálně nejlepší a nejstabilnější formu Slavia a to by mohlo v konečném účtování vynést korunu pro krále střelců Stanislavu Vlčkovi.

Proč se  v Česku nerodí "snajpři"?

Čeští útočníci se momentálně nijak výrazně neprosazují ani v zahraničí. Lukrativní přestupy z domácí ligy se týkají spíše obránců a záložníků. Útočníci v poslední době odcházejí z české nejvyšší soutěže vesměs do průměrných rakouských či tureckých klubů.

Góloví útočníci jsou v Česku zkrátka nedostatkovým zbožím.

"Podle mě je to u nás neduh už od mládeže. Trenéři dávají důraz na taktické nácviky, posouvání, zajišťování a potlačuje se individualita hráče," vidí slabiny ve výchově fotbalistů Hapal.

"Sám jsem byl svědkem situace, kdy trenér mládeže vyčítal hráči, že si dovolil udělat kličku navíc, místo aby přihrál. Mělo by to být podle mě naopak. Mladí hráči by měli zkoušet kličku, obcházet jeden na jednoho, řešit situace individuálně," pokračuje bývalý reprezentant.

Jistým příslibem do budoucna mohou být úspěšní reprezentanti v mládežnických kategoriích. Velká budoucnost se třeba předpovídá slávistickým odchovancům, Tomášům Necidovi a Pekhartovi (působí v akademii Tottenhamu).

"Mladí talenti tu určitě jsou. Momentálně se mi třeba hodně líbí liberecký Blažek, ale i jiní. Zřejmě jich však nebude tolik jako v minulosti," uzavírá bývalý reprezentant a trenér Pavel Hapal.

Favorité na korunu krále střelců očima Pavla Hapala:

 David Střihavaka: "Je velmi pracovitý, ale jeho mínusem jsou častá zranění. Ve vápně umí být hodně nepříjemný, dokáže těžit ze své výšky. I přes svých 190 centimetrů je i hodně pohyblivý.

 Luboš Pecka: "Znám ho ještě z Budějovic. Má hodně jednoduché přímočaré zakončení. Nikdy nevymýšlí nic složitého. Je to takový nenápadný dříč.

 Stanislav Vlček: "Je známý svým skvělým pohybem. K rychlosti přidává zkušenost. Dneska dozrál ve výborného útočníka."

 Libor Došek: "Je hodně nepříjemný v šestnáctce. Velké nebezpečí představuje při standardních situacích. Dobře hraje hlavou a je klidný při zakončení. "