Jedině zástupci UEFA a CONMEBOL, tedy organizací sdružujících evropské respektive jihoamerické fotbalové reprezentace, mají dosud monopol na titul mistra světa. Letos se však poprvé po čtyřiadvaceti letech a potřetí v historii světových šampionátů vůbec nedostal mezi nejlepší čtyři mužstva jiný než evropský tým.

Přitom mezi hlavní favority mistrovství byly pasovány týmy Brazílie a Argentiny, jenže ty zastavila evropská mužstva už ve čtvrtfinále. 

Brazílie obhajovala titul a do finále se dokázala dostat na posledních třech mistrovstvích světa. Naposledy nezasáhla do bojů o medaile v roce 1990 v Itálii.

Nejen brazilští fanoušci se těšili na kličky a góly opěvovaného Ronaldinha, jimiž bavil diváky celou sezonu ve španělské lize a Lize mistrů. Ale ani on ani nikdo z jeho slavných spoluhráčů nezanechal na šampionátu v Německu výraznější stopu a doma v Brazílii je nečeká od fanoušků nic dobrého.

Po vyřazení Brazílie od Francie se ani nedalo použít již téměř zapomenuté rčení "zemřeli na fotbalovou krásu". Francouzi byli zkrátka lepší ve všech směrech a postup si zasloužili.

Druhý z jihoamerických favoritů, Argentina, čeká na medaili z MS již šestnáct let. Tentokrát selhala v penaltovém rozstřelu proti domácímu Německu a na možnost poprat se o medaile nebo o titul si počká minimálně další čtyři roky.

Německý kouč Klinsmann (vpravo v bílém) se snaží uklidnit šarvátku mezi hráči Německa a Argentiny po skončení jejich čtvrtfinálového zápasu. | Foto: Reuters

Hvězdný celek trenéra José Pekermana vlétl do turnaje jako uragán. Postup si zajistil již po dvou utkáních a slabě bránícím Srbům nadělil dokonce šestibrankový debakl. Jenže slibně se vyvíjející duel s pořádající zemí nedotáhl do vítězného konce.

Jistým překvapením ze zemí CONMEBOL byl tým Ekvádoru, který za sebou nechal ve skupině Polsko a postoupil do osmifinále. Naopak osmifinalisté posledních dvou šampionátů z Paraguaye se tentokrát neprosadili ze skupiny přes silný evropský dvojblok Švédsko, Anglie.

Vítězství Argentiny nad Srbskem a Černou Horou, Brazílie nad Chorvatskem a Ekvádoru nad Polskem v základních skupinách zůstala jedinými duely, v nichž Evropané za Jihoameričany zaostali.

Poprvé od Španělska 1982

Naposledy se podobným dominantním postavením pyšnil evropský fotbal v roce 1982 ve Španělsku.

Tehdy bylo složení semifinálové čtveřice podobné tomu letošnímu. Do bojů o medaile se dostala Itálie, Francie, Německo a Polsko. Argentina a Brazílie skončily ve druhé fázi skupin za Itálií.

Poprvé zažily jihoamerické týmy velký krach na historicky druhém světovém šampionátu v Itálii v roce 1934. Na mistrovství hraném od začátku vyřazovacím způsobem vypadli Argentinci i Brazilci, jediní dva zástupci kontinentu, v prvním kole.

Přes čtvrtfinále nepřešli Jihoameričané ani v roce 1966 v Anglii. Brazílie vůbec nepostoupila ze skupiny a vyřazovacím sítem neprošla jak Argentina (podlehla Anglii 0:1), tak Uruguay (prohrála s Německem 0:4).

V semifinálové čtveřici měli jedinkrát převahu jihoamerické reprezentace, a to hned na prvním šampionátu v roce 1930. V Uruguayi tehdy domácí mužstvo porazilo ve finále Argentinu. Třetí až čtvrtí skončili Jugoslávci a Američané.

Čistě jihoamerické finále se naposledy hrálo o dvacet let později v Brazílii. Domácí fanoušky šokovala na slavném stadionu Maracaná Uruguay, když ve finále porazila "kanárky" 2:1.

Nejpestřejší semifinálové dvojice nabídlo poslední mistrovství světa v Japonsku a Korejské republice, kde se kromě Turecka, Brazílie a Německa poprvé objevil i asijský zástupce, tým Korejské republiky.

Ale zřejmě není mnoho sportovních turnajů, na nichž platí neobvykle se opakující jevy s takovou pravidelností. Jedním z nich je i pravidlo, že v Evropě se stává fotbalovým mistrem světa jen evropský tým. To porušila jen Brazílie v roce 1958 ve Švédsku. Bez výjimek naopak platí, že mimo Evropu vítězí výhradně Jihoameričané.

Jak tomu bude za čtyři roky v Jihoafrické republice?