Otec Novaka Djokoviče Srdjan o něm s letitým odstupem prohlásil: "Byl to největší talent, jakého jsem kdy viděl."
Gnjatovič na konci 90. let představoval zářivou budoucnost tehdy ještě jugoslávského tenisu. V šestnácti letech vyhrál v singlu i v deblu národní mistrovství do osmnácti let a byl prvním tenistou z Balkánu po Goranu Ivaniševičovi, který podepsal smlouvu s prominentní společností Head.
V juniorech porážel budoucí světové hvězdy Rusa Marata Safina nebo Chilana Fernanda Gonzáleze.
"A na tréninku jsem jednou přehrál i Rogera Federera. Cítil jsem se být na vrcholu světa. Všichni mi předpovídali jednu z nejvyšších příček žebříčku," vyprávěl před pár lety srbským médiím.
Gnjatovič slyšel z každé strany, že bude patřit do absolutní světové špičky, jenže přechod z juniorské kategorie mezi dospělou elitu má spoustu úskalí.
Rodák z Bělehradu si s nimi nedokázal poradit dostatečně hladce, což neustál a namísto tvrdé práce začal hledat útěchu a únik jinde: v drogách.
Heroin vyzkoušel poprvé ve svých jednadvaceti letech. Závislost ho zasáhla okamžitě a v plné síle.
"Začalo tím moje peklo. Dostal jsem se do dluhů, do několika těžkých drogových krizí. Začal jsem krást, abych měl na drogy. I tak jsem se snažil dál hrát tenis, ale nedalo se to skloubit," přiznal Gnjatovič.
V té době se mu rozpadla i rodina. "Můj život byl jeden velký chaos. V nemocnici mě hospitalizovali víc než desetkrát, moje závislost trvala sedmnáct let. Prošel jsem si všemi hrůzami, které drogy přinášejí," uvedl.
Svých démonů se zbavil až v roce 2018. Dlouhou závislost nakonec přežil, ale vyšel z ní jako muž, který promarnil výraznou část života.
Znovu se v něm probudila láska k tenisu, snaha stát se tenisovým trenérem ale nevedla k valnému úspěchu.
"Bývalí tenisté a kolegové říkali rodičům dětí, které jsem trénoval, že jsem bývalý feťák a že by mi neměli své děti svěřovat," vyprávěl před lety.
"Ale já nikdy, i když jsem měl nejhorší absťáky a krize, drogy neprodával. A nikdy bych nedal drogy žádnému dítěti. To bych si radši useknul ruku," dodal.
Čtyřiačtyřicetiletý Gnjatovič nyní žije běžným životem. V Srbsku ale pravidelně spekulují nad tím, kým by byl, kdyby si do života nepustil heroin.
