Devětadvacetiletá biatlonistka je před startem Světového poháru opatrná. Kvůli borelióze přišla v létě o celý měsíc přípravy.
"Bohužel to bylo zrovna v období, kdy se nejvíc makalo. Vynechala jsem několik stěžejních tréninků," uvědomuje si biatlonistka. Sama ví, že v kontrolních závodech příliš nezářila.
"Už když jsem se vracela, cítila jsem, že nemám takovou páru, jakou bych chtěla mít. Ale je čas s tím ještě něco udělat. Sezóna je dlouhá a pokud se nepovede začátek, věřím, že se to zlepší," doufá závodnice, která už v nové sezoně nebude přidělávat starosti komentátorům.
Po pouhém roce a půl manželství se totiž v tichosti rozvedla s biatlonovým kolegou Lukášem Kristejnem, její jméno se tak bude opět skládat jen ze dvou částí.
"Ano, je to pravda. Pro lidi, které mám ráda, žádná novinka. Jsem však polichocena, když mě bulvár v mých skoro třiceti letech na základě fotek na Instagramu označil jako pravděpodobnou partnerku o deset mladšího Ondry Mánka," potvrdila Puskarčíková na svém instagramovém účtu.
Osobní věci jinak Puskarčíková nehodlá komentovat a soustředí se na povedený start do sezony.
Patří mezi reprezentanty, kteří se rozhodli nevracet se před startem v Kontiolahti domů do Čech. Celkem tak stráví mimo domov bezmála sedm týdnů.
"Jsem s tím docela v pohodě. Měli jsme na výběr a já hned řekla, že chci jet rovnou do Kontiolahti. Nechce se mi jet dolů a pak se hned vracet nahoru. Je to komplikace, jednak kvůli cestování a pak bych taky musela jít znovu na testy," vysvětluje Puskarčíková v rozhovoru pro web českého biatlonu.
Ponorková nemoc? Podle rodačky z Harrachova nehrozí. "Nic takového nepociťuji. I kdyby tady všichni byli furt, tak já jsem s tím v poho," směje se biatlonistka.
Ženský tým absolvoval už třetí přípravu pod norským koučem Egilem Gjellandem. A reprezentantky si spolupráci s ním, i s jeho asistentem Jiřím Holubcem, nemohou vynachválit.
"Myslím si, že spolu dobře komunikujeme a rozumíme si. Už i Egil nás daleko víc zná. Každý rok je v tomto směru hodně znát," říká Puskarčíková. Oceňuje především úplnou absenci autoritativního přístupu.
"Oni jsou demokraté. Berou to tak, že jsme dospělé a dá se s námi bavit na rovinu. Celé je to o komunikaci a já doufám, že jsme oboustranně spokojení," tvrdí závodnice, jejímž maximem ve Světovém poháru je celkové 13. místo z roku 2017. V minulé sezoně byla v celkovém pořadí na 35. pozici.
Její střelecké statistiky se posledních pět let neustále zhoršují.
"Snažím se to změnit. Když budu upřímná, tak jsem se s tím teď docela prala. Po úrazu ramene jsem se vůbec nemohla srovnat do polohy. Potom jsem si nechala udělat novou bouchačku a pořád ji předělávala, protože to nebylo ono," shrnuje Puskarčíková trápení. Do budoucna se ale dívá optimistiky.
"Poslední měsíc dva mi to v trénincích víc sedí a střelby jsou dobré, byť kontrolní závody v Idre tomu úplně nenasvědčují. Musím přenést výkony z tréninku i do závodu," apeluje na sebe.
Věří, že když vydrží zdravá, výsledky se dostaví.
