Moravec se stal nejúspěšnějším českým biatlonistou historie, o jeden cenný kov předčil Gabrielu Koukalovou.
"Musím říct, že je to hezký pocit. Já jsem strašně rád, že jsem tohle mohl zažít, protože pocity, co člověk má a když to prožívá, to je něco, co se v životě těžko bude opakovat. Mohu teď říci, že jsem na sebe asi hrdý," řekl pětatřicetiletý Moravec po dnešním bronzu smíšené štafety na šampionátu v Anterselvě.
Svoji medailovou žeň začal bronzem v mixu na MS v Novém Městě na Moravě před sedmi lety. Na olympiádě v Soči 2014 přidal dvě stříbra (stíhací závod a smíšená štafeta) a bronz (závod s hromadným startem). Na MS v Kontiolahti 2015 slavil zlato se smíšenou štafetou, stříbro v závodu s hromadným startem a bronz ve vytrvalostním závodu, v kterém si doběhl před třemi lety v Hochfilzenu pro stříbro.
Každý z cenných kovů má svůj příběh a v tu devátou medaili už Moravec možná ani nedoufal. "Tohle je absolutní nadplán. Dělali jsme si srandu, že zaplatíme a jedeme domů," vtipkoval a děkoval parťákům ze štafety Evě Kristejn Puskarčíkové, Markétě Davidové a Michalu Krčmářovi. "Že jsem toho byl součástí, protože to je fakt paráda."
Všechny medaile má doma a plánuje, že si je jednou v domě i vystaví. Ještě nedávno je ale neměl pohromadě. "Půjčoval jsem je na výstavu a jednu jsem nemohl najít, ale dobře to dopadlo a tahle přijde k nim," řekl Moravec.
Moravec přitom do zimy vstupoval po problémech s játry, kvůli kterým vynechal dva a půl měsíce tréninku. "Na začátku sezony bych v to nedoufal. Vůbec jsem dopředu nepřemýšlel. V tu dobu jsem nevěděl, jestli tady pojedu," pronesl.
S českým kvartetem se před startem na stupně vítězů příliš nepočítalo. "Ani já bych si na to úplně nevsadil, ale na štafetách je krásné, že může uspět tým, který není papírově nejsilnější," řekl Moravec. K bronzu biatlonisty posunula přesná muška, jen dvakrát dobíjeli. "S touhle střelbou jsme si to určitě zasloužili."
Se smíšenou štafetou slaví Moravec úspěch už počtvrté. Poprvé ale neměl roli finišmana, jel třetí úsek, na kterém jistě udržel třetí místo. "Když jsem dal ležku, tak jsem si věřil, na stojku přijel sebejistý a střílel klidně," uvedl.
Po svém úseku nestihl Krčmářovu střelbu vleže a pak sledoval, jak parťák zvládne položku vstoje. "Možná jsem byl víc ve stresu, než kdybych tam stál sám," řekl Moravec a dodal: "Ale věřil jsem mu. Pak už jsem jenom běžel k trati, řval jsem na něj a viděl, že to dá. V posledním kole jsem mu věřil a už jsme v uvozovkách slavili."
Po závodu dostali všichni členové štafety, jak bývá u českého týmu zvykem, hobla a létali vzduchem. "Radost s týmem je vždycky větší. Radost po individuálu je taky, ale tohle je super, protože se radujou úplně všichni," řekl Moravec.
