"Během letní přípravy jsem cítila, že se všechno konečně ubírá správných směrem," řekla Charvátová v rozhovoru s novináři před zimní sezonou.
Původně běžkyně na lyžích přešla k biatlonu v roce 2013 a zdálo se, že vedle tehdejší české jedničky Gabriely Koukalové roste další hvězda. Zvláště, když v prosinci 2015 skončila Charvátová ve sprintu v Hochfilzenu pátá.
"Tenkrát jsem si to fakt neužila a úspěch jsem ani nestačila vnímat. Byla jsem v tu dobu nenažraná," ohlížela se Charvátová za sezonou 2015/16. "Teď zpětně si uvědomuji, že mě to mrzí. Nikdo jsme to nevěděli, že jsou to tak dobré výsledky."
V dalších letech se trápila, bodovala jen sporadicky a olympijskou sezonu 2018 dokonce předčasně ukončila. "Protože jsem se v tom nemohla dál plácat. Nebyla jsem na tom zdravotně nejlépe a nejhorší byl takový ten pocit na závodech, kdy člověk vidí, že se snaží dělat pro to maximum a nejde mu to, a neví proč," uvedla.
Před minulou sezonou přišel k českým biatlonistkám norský kouč Egil Gjelland. Charvátová si na jeho metody zvykala a až letos v létě začala cítit efekt jeho přípravy. "Jsem teď maximálně spokojená. Žiju si velmi pěkný život. Je to i o tom, že když se člověk cítí dobře, tak ho to o to víc baví. A mě to baví," pochvalovala si.
První ovoce sklidila v létě. V srpnu se na letním MS podělila o zlato ve sprintu a získala stříbro v supersprintu. "Dalo mi to naději, že přece nějakou perspektivu v sobě mohu mít a že nemusím zoufat," uvedla šestadvacetiletá biatlonistka.
Obávala se, jestli se jí povede letní pohodu přenést na sníh. Náladu jí ale před startem seriálu SP zvedl vydařený kemp v norském Sjusjönu. "Za celý život jsem nezažila lepší podmínky na prvním sněhu," zářila a vyzdvihla skvělou atmosféru v ženském týmu. "Je tak dobrá, že to jde samo. Trénuju s radostí a nevnímám, že to bolí, že je to dřina. Jakmile je člověk takhle správně pozitivně naladěný, tak je v pohodě."
Do sezony vstupovala s odhodláním vrátit se především na bodované pozice. "Byla bych strašně ráda, kdybych se zase dostala do širšího povědomí kvalitnějších závodnic, aby to nebyla hra na stíhačky, aby stíhačka byla vždycky," přála si.
Na úvod v Östersudu byla úspěšná napůl. Vytrvalostní závod jí nevyšel a ve sprintu bodovala třicátým místem. Nyní si vyjela šestou příčku a chce si ji vychutnat. "Protože sportovní život je poměrně krátký. A už také možná vidím cílovou rovinku poměrně blízko," uvedla s výhledem na olympiádu v Pekingu 2022.
Tyrolský Hochfilzen je pro biatlonistku z Vrchlabí místem zaslíbeným. Navždy zůstane zapsán v jejím srdci. "Skončila jsem tady pátá a šestá. Jsou to moje nejlepší výsledky v kariéře a budu se sem ráda vracet kdykoli v životě," řekla v České televizi. Další skvělý výsledek může v Rakousku přidat v nedělní stíhačce.
