Praha - V pořadí pětadvacáté novodobé olympijské hry hostila v roce 1992 Barcelona.
Katalánská metropole měla štěstí. Byly to první hry od konce studené války a také první, které z jakýchkoliv důvodů žádná země nebojkotovala.
Přijelo rekordních 169 výprav. I díky tomu, že Sovětský svaz se rok předtím rozpadl na patnáct samostatných států.
Rozpadla se i Jugoslávie. Do Španělska ale přijely jen výpravy Slovinska, Chorvatska a Bosny.
Všechny díly seriálu
- Berlín 1936: Hry ve stínu hákového kříže
- Melbourne 1956: Sovětsko-maďarská řež
- Mexiko 1968: Masakr ve stylu Tchien an-men
- Mnichov 1972: Olympiáda potřísněná krví
- Montreal 1976: Vzpoura Afriky proti režimu apartheidu
- Moskva 1980: Olympiáda bez Američanů a muslimů
- Los Angeles 1984: Moskva vrací olympijský úder
Zbytek bývalé federace, kterou stále pod názvem Jugoslávie tvořily Srbsko a Černá Hora, měl být původně vyloučen kvůli politice tehdejšího srbského vedení ve válkách v Chorvatsku a Bosně.
Nakonec ale srbští a černohorští sportovci směli závodit jako "nezávislí účastníci."
Paradoxně se v roce 1986 v Lausanne při hlasování o pořádání pětadvacátých olympijských her umístil Bělehrad na třetím místě za Barcelonou a Paříží.
Válka v Bosně vrhla na olympiádu stín. Když 9.července španělský král Juan Carlos na stadionu hry zahajoval, v bosenském Sarajevu zuřily těžké boje mezi Srby na straně jedné a Chorvaty a muslimy na straně druhé.
Srbské síly držely město v obklíčení a v ulicích řádili ostřelovači. Výzva k příměří a klidu zbraní po dobu olympiády, jako tomu bývalo v antických časech, nezabrala - bojovalo se dál.
V době barcelonských her byl navíc ostřelován a ničen sarajevský stadión Koševo, kde byly v roce 1984 zahájeny a zakončeny zimní olympijské hry.
Československo se na rozdíl od Sovětského svazu a Jugoslávie rozpadlo až po olympiádě. V Barceloně se tak sportovci s československým znakem na hrudi objevili naposledy.
