Václav Nedomanský v dresu československé reprezentace | Foto: ČTK

Olympijské stříbro a slavný Stockholm

Od MS 1965 ve Finsku objížděl hráč přezdívaný Nedo všechny významné reprezentační akce a přidával jeden gól za druhým. Množily se i medaile. Nedomanský byl u stříbra z MS 1966 i druhého místa na olympiádě 1968 v Grenoblu.

Ve Francii skončili Čechoslováci jen těsně za zlatými Sověty a o rok později před světovým šampionátem prahli po odvetě. Politické události v Československu spojené s okupací "přátelských vojsk" však přesunuly hokejové MS z Prahy do Stockholmu.

Výběr kapitána Golonky po váhání odcestoval a skončil třetí. Smutek z dalšího prodloužení čekání na titul ovšem převážila dvě vítězství nad nenáviděným Sovětským svazem. Nedomanský nasázel na turnaji devět branek a jednou se trefil také při druhé výhře 4:3 nad SSSR.

V prvním zápase proti Sovětům na MS 1969 uspěli Čechoslováci poměrem 2:0 a do dějin vstoupila jejich bouřlivá oslava prvního gólu Jana Suchého. Právě Nedomanský dal najevo nespoutanou radost, když vytrhl z kolíků sovětskou branku, Jaroslav Holík v nezapomenutelné scéně šermoval holí před brankářem sborné Viktorem Zingerem a častoval ho nadávkami. Nádech hokejové pomsty byl jednoznačný.

Do porobené země se bronzoví hoši včetně Neda vrátili jako hrdinové.