Devatenáctiletá rodačka ze Sokolova si průlom do světové elity prožila už před dvěma lety, když senzačně vyhrála turnaj v Bielu. Od té doby trochu bojovala se zdravím i s nejvyšší světovou úrovní tenisu. Potřebovala si zvyknout i nabrat zkušenosti.
"Maky má pestrou hru, kterou dokáže aplikovat a měnit proti různým soupeřkám. Navíc je to velká bojovnice, když se zakousne, tak holkám na druhé straně nedá nic zadarmo. V tom je pro ostatní hodně nepříjemná," líčí pro Aktuálně.cz její trenér Jan Hernych.
Po únorovém finále v Budapešti se v březnu rozjela ke skvělé jízdě a v Indian Wells i Miami prošla mezi posledních osm hráček. Konečně ji přestala brzdit zranění, i když nadále hraje se zatejpovaným kolenem.
"Od Fed Cupu se všechno zlomilo k lepšímu. Pan doktor Voráček jí tam zatejpoval nohu a pomohlo to. Od té doby ji to v zápasech vůbec nebolí. Pořád se na tom ale musí pracovat. Velice dobrou práci dělá Michal Vágner, její kondiční kouč," vysvětluje Hernych.
Pro bývalého tenistu je spolupráce s Vondroušovou premiérou na okruhu WTA. Vždyť ještě tři roky nazpátek sám objížděl turnaje jako hráč. Na okruhu to dotáhl nejvýše na 59. místo v žebříčku.
"Poprvé jsem ji zaregistroval asi tak před třemi čtyřmi lety na extralize, kde s námi hrála v dospělém týmu. V té době jsem na ni nějak extra nekoukal. Vím, že už tehdy se o ní mluvilo, jak je talentovaná, ale nijak víc jsem se na ni nesoustředil," přiznává Hernych s tím, že nemohl tušit, že se z něj později stane její kouč.
Vondroušová v posledních sezonách hledala někoho, kdo by doplnil tým s Jiřím Hřebcem, který ji na pražské Štvanici trénuje, ale už se mu v 68 letech nechce trmácet po světě. Hernych se s oběma často potkával v klubu I. ČLTK, takže si k sobě našli cestu snadno.
"Pořád spolupracujeme, Maky hraje i s Jirkou, nebo se alespoň on jde podívat na naše tréninky, kterých teď asi budu mít hodně na starost já. Jirka je tam ale pořád jako takový hlavní trenér a guru. Nemáme to nějak rozdělené, bavíme se všichni společně," říká v červenci čtyřicetiletý trenér.
Angažmá načal na podzim loňského roku a od ledna už jezdí s Vondroušovou. Téměř měsíc strávili v Austrálii, pak i měsíc v Americe. Oba si na sebe rychle zvykli a Hernych už ví, že tenisovou teenagerku příliš cepovat nemusí. Sama už má pod kůží, co je pro její výkon na kurtu nejlepší.
"Velice dobře analyzuje hru a dá se říct, že ví, co má hrát. Žádné taktické rady jí vůbec nemusím dávat. Jsou situace, na které se mě na lavičce v konkrétním zápase třeba sama zeptá. Hru jako takovou si ale tvoří sama," přiznává.
Zároveň pochopil, že má i ráda svůj vlastní prostor a ráda si s sebou po turnajích vozí své blízké. "Má kolem sebe ráda lidi, s kterými si rozumí. Cítí se s nimi uvolněně. V Indian Wells měla přítele Štěpána, v Miami byla rodina. To je super, když za ní takhle jezdí, protože je na ní vidět, že jí to prospívá," myslí si Hernych.
Poté, co si připsala skalpy grandslamových šampionek Rumunky Simony Halepové nebo Jeleny Ostapenkové z Lotyšska, narostlo i její herní sebevědomí.
"Každý hráč se musí vyhrát. Musí si na to přijít sám těmihle zápasy. Teď porazila světovou dvojku, ale předtím porazila hráčky kolem desítky nebo s nimi minimálně hrála vyrovnanou partii. Myslím, že to teď vnímá, že může porazit opravdu každou hráčku," uvedl trenér.
Nyní čeká aktuálně 43. hráčku světa přechod na antuku, kde toho z loňského roku příliš neobhajuje. Tým tak bude mít klid na práci.
"Budeme se určitě připravovat dlouho. Teď má přihlášené Lugano, pak by měla hrát Fed Cup a pak se naplno rozjede antuková sezona. Plán máme, ale bude se asi upravovat podle toho, jak se jí bude dařit," dodává Hernych.
