Jde o téma prostupující celou její dosavadní kariérou. Česká hráčka mimo svou domovinu nepatří mezi nejobletovanější hvězdy, přestože je neoddiskutovatelně jednou z největších osobností současného ženského tenisu.
Výčet úspěchů tenistky z Ivančic je v jejích sedmadvaceti letech fenomenální a mnozí experti už ji dnes s řádným předstihem vidí coby budoucí jistou členku Síně slávy.
Krejčíková je vítězkou Roland Garros, byla světovou dvojkou v singlu, jedničkou v deblu, sedmkrát vyhrála grandslam ve čtyřhře a doma má olympijské zlato. V deblu vyhrála i Turnaj mistryň, ze smíšené čtyřhry má další tři grandslamové vavříny.
Když na konci února po cestě za triumfem na turnaji WTA 1000 v Dubaji zvládla jako pátá tenistka v historii porazit na jediném podniku tři nejlepší hráčky žebříčku, o jejím hvězdném statusu nemohlo být pochyb.
Jenže krátce předtím se v tenisových médiích vžil nový pojem "ženská velká trojka", složená z Polky Igy Šwiatekové, Bělorusky Aryny Sabalenkové a Kazašky Jeleny Rybakinové.
Tenhle narativ pak poslal ostatní tenistky nemilosrdně do stínu. Včetně Krejčíkové, která od roku 2020 získala na okruhu šest titulů, více jich nasbíraly jen Šwiateková a Sabalenková.
"Když něco čtu na sociálních sítích, vždy je to o Ize, Aryně a Jeleně. Já tam nejsem," posteskla si Krejčíková na konci března během turnaje v Miami.
"Chci být taky zmiňována, chci být uznávána, protože si myslím, že si to zasloužím. Mám za sebou hodně úspěchů, ale od médií za ně nedostávám kredit," svěřila se a dodala: "Nechci být zapomenuta někde ve stínu velké trojky."
Její upřímná slova vzbudila rozruch a Krejčíková se k nim vrátila nyní před startem French Open pro projekt Player's Voice od Eurosportu.
"Jsem ráda, že máme na tour tyto dominantní hráčky, zároveň si ale myslím, že je tu spousta dalších velmi konzistentních hráček, které jim to mohou znepříjemnit. Věřím, že jsem jedna z nich," uvedla Češka.
"Hrála jsem na začátku roku velmi dobře, vyhrála jsem Dubaj a přesto jsem byla trochu zapomenutá. Ty tři jsou skvělé hráčky, ale všechno bylo o nich. Všude dokola jen ta tři jména. Nechápala jsem, proč se nemluví i o ostatních," prohlásila.
"Neříkám to proto, že bych nějak žadonila o pozornost. Jen jsem cítila, že hraju opravdu dobře, a porazila jsem je všechny. Tak proč o tom nikdo neví?" doplnila.
Jinak se ale cítí spokojeně. V povídání pro Player's Voice přiznala, že je pro ni úspěch ve dvouhře stále trochu neuvěřitelný.
"Před třemi lety jsem hrála turnaje ITF, nebyla jsem schopná dostat se do první stovky. A teď jsem tady se všemi těmi úspěchy. Chci zůstat pokorná, makat dál a tenisem se bavit. Chci, aby se na mě vzpomínalo jako na dobrou tenistku," řekla třináctá hráčka aktuálního žebříčku WTA, která v prvním kole vyzve Ukrajinku Lesju Curenkovou, s níž se na okruhu ještě nikdy nepotkala.
Krejčíková tuší, že na antuce musí najít nové způsoby, jak využít své zbraně. Tenis, který jí před dvěma lety přinesl vítěznou trofej Suzanne Lenglenové, už by letos na soupeřky nestačil.
"Věřím tomu, že to mohu dokázat znovu. Ale kdybych vyhlašovala útok na titul, nikdy to nevyjde. Prostě zkusím hrát svůj nejlepší tenis."
Před letošním ročníkem antukového grandslamu si nechce klást žádné velké cíle. "Nejsem ten druh člověka, obvykle mi to naloží ještě víc tlaku a to mi nepomáhá," zdůraznila Krejčíková.
Na antuce letos zatím nezářila. Ve Stuttgartu prohrála ve druhém kole se Sabalenkovou, v Madridu v osmifinále s Martičovou a v Římě ve třetím kole s Ostapenkovou.
