Londýn (od našeho zpravodaje) - Pod pečlivým vedením Michala Navrátila a také díky pomoci nového člena týmu Tomáše Berdycha roste Jiří Lehečka tenisově i mentálně před očima.
"Jirku mám moc rád a udělám všechno pro to, aby to dotáhl co nejvýše," řekl čtyřicetiletý kouč českým novinářům v Londýně.
Lehečku vede čtyři roky, přičemž předtím se o talentovaného tenistu z Kněžmostu pár let staral jeho otec a daviscupový kapitán Jaroslav Navrátil.
Jejich wimbledonská mise bude úspěšná bez ohledu na výsledek pondělního osmifinále proti světové trojce, Daniilu Medveděvovi. Ani proti ruskému šampionovi ale Lehečka podle kouče není bez šance.
Jirka prohlásil, že grandslamového šampiona Medveděva nepodcení. To je zajímavé vyjádření. Jak hodnotíte tu jeho odvahu a sebedůvěru a to, že nemá žádný strach z velkých jmen?
V Jirkovi to vždy trochu bylo a já to podpořil. Mimo kurt je potřeba dát respekt lidem za to, co dokázali, ale na kurtu je to vždy fifty fifty. Medveděv je ale strašně nepříjemný svou defenzivou. Je to člověk, který vám zasadí do hlavy paniku, protože mu kolikrát nemůžete zabít balon. Když to ale ustojíte, budete trpělivější a počkáte si na správný moment k útoku, máte velkou šanci. Pro Medveděva to není oblíbený povrch. Má nejraději beton, v téhle sezoně ukázal, že začíná mít rád i antuku, ale tráva je na obranu strašně složitá kvůli pohybu.
Jak jste prožíval sobotní pětisetové drama proti Tommymu Paulovi?
Uvnitř se to ve mně při takových zápasech hodně mele, což se ale snažím nedávat najevo. Nemyslím, že bych u kurtu nějak vyšiloval. Ale na Jirkových výsledcích mi zvlášť záleží. On je fajn kluk, mám ho moc rád, i jeho rodinu. V poslední době se mu tolik nedařilo, takže jsem mu přál, aby tu bitvu dotáhl do vítězného konce.
Co říkáte na průběh utkání?
Po skvělém začátku Jirka zvládl i první tie-break a vedl 2:0. Ale všichni jsme viděli, že se Paul nevzdal. I po nevyužitém mečbolu a ztraceném čtvrtém setu jsem však věřil na sto procent. Byl jsem přesvědčený, že to Jirka v pátém setu dá. Povedlo se, mám strašnou radost, protože právě takový zápas vás může nakopnout k něčemu velkému.
Ukázala se Jirkova mentální síla?
Určitě nemáme vyhráno. Ale udělal velký krok vpřed. Porazil i sám sebe. Měl teď s psychikou větší problémy než se soupeři. Je pro nás zadostiučinění, že ve svízelné situaci takhle zabral.
Mluvil jste o vašem speciálním vztahu k Jirkovi, on mluví podobně, říká: My jsme postoupili. Všichni mluvíte v množném čísle. Jste hodně semknutý tým?
Jsem člověk, který má rád rodinu. Mám dvě děti a neskutečnou manželku, která mě podporuje. A tohle se snažím přenést do týmu. Pokud chcete dosáhnout na grandslamech největších vítězství, tým musí fungovat jako rodina. Dát do tenisu srdce a táhnout za jeden provaz, je klíč ke všemu. V dnešní době nedosáhnete ničeho, pokud jste na to sám.
V týmu máte Tomáše Berdycha, jaký je jeho přínos?
Za ten krok, že jsme vzali Tomáše do týmu, jsem rád. Je to velká osobnost. Měl jsem ideu, že bych sem chtěl jet s ním, protože tady měl nejlepší výsledky. Aby nám tedy ukázal své know-how trávy. Celkově jsme se také sehráli víc jako tým. Tomáš je výborný člověk a hráč, ale trenéřina je další kapitola. Chtěl jsem, abychom od sebe nasáli další věci a to se nám neskutečně daří. Každý zná svou roli a úlohu. Co se týče týmu, rozvířil vody, všichni začali víc fungovat.
Jak to myslíte?
Nějak pracujete a najednou vám tam přijde člověk, který byl čtvrtý na světě. Víc zpozorníte a váha toho všeho je daleko vyšší. To byl můj cíl. Je to třešnička na dortu. Tomáš je velký profesionál, což teď dokazuje, a jsem nadšený, že ho můžeme mít v týmu.
Není obvyklé, aby si trenér přivedl do jisté míry konkurenta…
Ano, když přicházel do týmu, tak každý mi říkal, jestli se nebojím, že mě vyhodí. Já jsem ale člověk, který se nebojí a má rád výzvy. Když jsem v pozici kouče, tak chci pro hráče udělat maximum, protože je mým cílem dostat ho na světové první místo. Jestli se mi to podaří, nebo ne, to je o spoustě věcech a okolnostech, ale tohle je můj cíl. Věděl jsem, že nás to může posunout a pomoci a neviděl jsem nic, čeho bych se měl bát. Udělal jsem to pro Jirku a vidíte sami, že to má ovoce. Uvidíme, co bude dál.
Jak jde Tomášovi jeho nováčkovská sezona?
Myslím, že si vede nadstandardně. Viděl jsem, jakou měl kariéru, jaký byl člověk a jak obrovský byl profesionál. To dává i do týmu. Aby dělal nějaké velké kiksy, tak to ne. Má neskutečnou empatii a adaptaci, takže mezi nás zapadl neskutečně. Ze začátku si to trochu sedalo, protože je to něco nového, ale teď už si to sedlo. Zrovna ještě tady, což je krásné. Doufám, že nekončíme a ještě něco se nám podaří.
Jiří Lehečka pozvedá český mužský tenis, stále posouvá své hranice. Jaké to je sledovat jeho vzestup?
Krásné. Mou výhodou je, že jsem se díky tátovi odmalička pohyboval v tom vrcholovém prostředí. Táta byl kapacita jako hráč, výborný je jako trenér. Ostatní lidé by mohli být z takových úspěchů vyjevení, pro mě to ale plyne normálně. Protože podobný průlom jsem zažil už u Tomáše, který byl můj nejlepší kamarád, v podstatě jsme byli jako bráchové. Teď se to samé děje s Jirkou. Oba tihle kluci jsou nadstandardně chytří, snaží se pracovat a poslouchají. Vybudují ze sebe hrdiny. Oni nebyli od začátku výjimeční, ale postupně to ze sebe dostali. A to je na tom to nejhezčí.
Může být pro Jirku Wimbledon také nejlepším turnajem, jako byl kdysi pro Tomáše?
Určitě. Bavili jsme se s Tomášem, jaká bude travnatá sezona. On se jí trochu obával. Nebyl si jistý, jak na tom Jirka bude na trávě s pohybem a zda bude stíhat. Já byl přesvědčený, že mu tráva bude sedět. Sice jsme se tu minulý rok spálili, ale naštěstí se potvrdilo, že teď jsem měl pravdu já. Vážně to pro něj může být nejlepší turnaj, protože na trávě jeho hra nejvíc píše. Píše mu servis, jeho rány z bekhendu i forhendu. Hraje se na dva tři údery, což mu sedí. Logicky z toho vychází, že ve Wimbledonu bude mít i v budoucnu největší šanci.
Navíc má proti Berdychovi výhodu, že rád chodí na síť…
Přesně tak, je kreativnější, používá čop i kraťas. Na tom forhendovém teď zrovna pracujeme, protože jeho ranami dostane soupeře na paty daleko za základní čarou. Kraťas je pak velice efektivní, čehož je krásným příkladem Carlos Alcaraz.
Jaký je Jirkův potenciál?
Ani bych se o tom nechtěl bavit, můžete tím naštvat spoustu fanoušků. Podívejte se, co se teď stalo Sebastianu Kordovi. V Queen's odehrál slušné zápasy, cítil se dobře. A řekl v rozhovoru, že je jedním z favoritů Wimbledonu. A podívejte se, nakonec ho v prvním kole sestřelil Jirka Veselý. My budeme pracovat a snažit se posouvat každý den. Uvidíme, kam nás to dovede. Ale cíle jsou nejvyšší.
Prostor pro zlepšení u něj stále vidíte?
I Juan Carlos Ferrero řekl o Alcarazovi, že má pořád hodně prostoru se zlepšovat. O Jirkovi řeknu úplně to samé.
