reklama
 
 

Emoce se mnou cloumaly už od rána, přiznala Strýcová po obratu. V noci vůbec nespala

10. 11. 2018 19:06
Při známých tónech české hymny se jí oči zalily slzami. Česká tenistka Barbora Strýcová měla na slavnostním nástupu ve vyprodané O2 areně co dělat, aby ukočírovala emoce. Naposledy zažila, jaké to je obléknout národní barvy. Slzy ale musela rychle setřít, protože ji čekal první zápas finále Fed Cupu proti Američance Sofii Keninové. Nakonec zvládla skvělý obrat.

Při hymně jste ronila slzy, co vám v tu chvíli běželo hlavou?

Byla jsem emotivní už od rána. Když ke mně mluvil trenér, byla jsem naměkko. Pustila jsem to při hymně, tekly mi slzy, uvědomila jsem si, co všechno jsem s tím Fed Cupem zažila. Myslela jsem si, že mi to pomůže, že se to ze mě dostane, ale nějak asi ne a ztratila jsem první set. Ale řekla jsem si, že budu bojovat o každý balón a nenechám jí vůbec nic zadarmo. To mě drželo.

Co vás na Fed Cupu vždy tak bavilo?

Diváci jsou skvělí, jezdí s námi po celém světě. Lidi vás tlačí a nutí ze sebe vymáčknout něco navíc, nejen tenisově ale i emočně. A to je super. Fed Cup byl v mé kariéře hodně důležitý.

Proč jste se rozhodla svůj konec v reprezentaci oznámit ještě před víkendovým zápasem? Nenaložila jste si tím zbytečně moc?

Domluvili jsme se s týmem, že to tak bude lepší. I pro mě, aby to lidi věděli. Přemýšlela jsem o tom od začátku roku. Po US Open jsem se rozhodla a vím, že jsem se rozhodla správně. Možná jsem to i ze sebe chtěla dostat, držela jsem to v tajnosti dost dlouho. 

Jaké na svůj konec sbíráte ohlasy?

Byla jsem v týdnu cvičit v jednom fitku a tam mi lidi klepali na rameno, že jsou na mě pyšný. A dostávám i spoustu zpráv, smsek od lidí, které ani neznám. Je hezký vidět, že si mé kariéry ve Fed Cupu váží.

Nemrzí vás, že kvůli tomu nebudete ani na olympijských hrách v Tokiu?

Popravdě jsem na Tokio nemyslela, rozhodovala jsem jen o Fed Cupu. Neuvažovala jsem nad tím, jak to bude s olympiádou. Olympiáda je pro mě strašně daleko, těším se hlavně na tu další sezonu, abych ji odehrála v pohodě a ve zdraví.

Jak se vám před dnešním zápasem usínalo?

Popravdě, v noci jsem v podstatě nespala, dala jsem si tak tři hoďky, ale to byly takové převalovačky. Všechno mi šrotovalo v hlavě. Chtěla jsem, abych aspoň sama pro sebe zahrála dobrý zápas. Byla jsem strašně nervózní. 

Trumfl dnešní zápas svým významem pro vás ty předchozí, které jste už zažila?

Tolik diváků, kteří fandili jen mně, jsem ještě nezažila. Samozřejmě v roce 2015 při finále tady to bylo podobný, ale tenhle zápas pro mě byl strašně moc důležitý. Nechci o tom mluvit, že to je ten poslední, může se stát, že budu hrát ještě zítra. Jsem hlavně ráda, že ten první bod máme, protože pro Katku to nebylo snadný a takhle se jí snad hrálo o trochu líp. 

Ale stejně, hrálo se dvě hodiny 43 minut, musela jste otáčet, hrála jste svůj typický tenis s dlouhými výměnami a po proměněném mečbolu jste dlouhé vteřiny vzhlížela ke stropu haly s rukama nad hlavou. Co jste v tu chvíli prožívala? 

To je něco nepopsatelného. První reakce je "uf, mám to". Ale pak si člověk uvědomí, jaký zápas se mu podařilo ubojovat. Do toho lidi řvou vaše jméno. To jsou chvíle, které mi budou chybět. 

Navíc jste porazila o 13 let mladší hráčku. Neznačí to, že ten konec je opravdu předčasný?

Pro mě je super vidět, že kondici mám, jsem konkurenceschopná pro holku, která je o 13 let mladší. Je to motivace, důkaz, že na to ještě mám. Je to potvrzení toho, že dobře trénuju. Ale svého rozhodnutí nelituju.

autor: Miroslav Harnoch | 10. 11. 2018 19:06

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama