Odpověď se dala vyčíst z víkendového dění ve vysočanské O2 areně. Ano, Češky se musely obejít bez zraněné Karolíny Plíškové i bez Petry Kvitové, o které kapitán Petr Pála v týdnu několikrát prohlásil, že si vůbec nepřipouští, že by v sobotu nebo neděli vůbec nenastoupila.
Jenže ani aktuálně nejlepší české hvězdy nebyly potřeba. Stačilo se podívat do tváře Barbory Strýcové, když slyšela slova české hymny z úst Matěje Rupperta. Po tváři aktuálně nejzkušenější fedcupové reprezentantky stékaly slzy. Natolik jí přišlo líto, že hraje svůj poslední zápas v reprezentaci. Nic hraného, skutečné emoce.
A přesně to se odráželo na kurtu, když bojovala o každý balon v neuvěřitelně dlouhých výměnách a v zápase, který se neobešel bez třísetového dějství.
Dva ze tří bodů proti Američankám zařídila Kateřina Siniaková, tenistka, která před finále odehrála v sezoně úctyhodných 110 utkání a na kurtu jako jednička ve své pražské premiéře urvala rozhodující bod, i když měla soupeřka dva mečboly a přetahovaly se tři a půl hodiny.
I když dcera někdejšího boxera měla v tváři různé emoce, těžko byste tam našli náznak odevzdanosti nebo nezájmu o to ještě s výsledkem něco udělat.
Můžeme spekulovat o tom, jaká v Pálově kvartetu panuje atmosféra. Informace zevnitř týmu naznačují, že to vždy není úplná idylka, jak by se při vítězné šňůře mohlo zdát. Ale české tenistky jsou skvělé profesionálky, které si dokážou vyjít vstříc, na týden dokážou táhnout za jeden provaz a zapomenout na nesváry, které spolu při ustavičném střídání trenérů navzájem můžou mít.
Dobre rano, takhle jsme vcera vitali Katku v satne:
Zveřejnil(a) Czech Fed Cup Team dne 12. November 2018
"Pořád se ptáte, čím to je, že máme tolik skvělých tenistek? Možná je to tím, že se navzájem posouváme, chceme být v něčem lepší než ta druhá," řekla v sobotu na otázku jednoho ze zahraničních reportérů Barbora Strýcová.
Češky spolu během fedcupových týdnů trénují, testují své hranice a i trochu odkoukávají, co ta druhá se svým týmem dělá jinak. Každá vám řekne, jak jí týden strávený v reprezentaci pomůže, pokud to jen trochu ladí s jejím kalendářem po okruhu a neničí tělo náročným jet lagem.
Touha reprezentovat je pak umocněná tím, jakou ohromnou podporu dokážou čeští tenisoví fanoušci vytvořit. Ty největší světové mocnosti mají domácí grandslamy, kde můžou podporovat své hvězdy. Češi tak prestižní akci nemají, a tak využívají každé příležitosti, jak se ke špičkovému tenisu dostat.
Ne nadarmo oznámila Lucie Šafářová svůj lednový konec kariéry právě v Praze před finále Fed Cupu. S reprezentací zažila momenty, které se budou fanouškům vybavovat okamžitě, jakmile zazní její jméno.
Za pár let už si možná nikdo nevzpomene, v kterém roce že to byla ve finále French Open, ale její suverénní finálová bitva proti v Srbsku proti Jeleně Jankovičové bude pod stříbrnou mísou z roku 2012 zapsána nesmazatelně.
Pro Češky Fed Cup znamená moc, ale zbytek světa bohužel stejnou náladu příliš nesdílí. Byť, když se zeptáte šéfa ITF Davida Haggertyho, jak se mu líbí Praha, je z ní nadšený. Podle něj nikde na světě nikdo nedokáže vytvořit takový tenisový kotel jako právě Češi, jeho dcera tu dokonce studuje a Praha je jedno z nejkrásnějších měst na světě.
Přesto všechno nejspíš Fed Cup čekají změny, které by měly tuhle soutěž oživit a zatraktivnit pro ostatní z 97 zbývajících zemí, které o mezinárodní trofej bojují. Brzy nejspíš začne nová epocha.
