Dos Lunas - Vstáváme ve tři čtvrtě na čtyři ráno. Argentinské město Cordóba ještě spí hlubokým spánkem. Venku je tma, ale více než dvacet stupňů tepla. Sedáme do terénního pick-upu a vyrážíme. Dnes snad konečně uvidíme kousek rychlostní zkoušky Rallye Dakar.
Včera jsme měli stejný cíl. Po třech hodinách jízdy v prudkém dešti jsme se dostali k trati první etapy, abychom se dozvěděli, že ji pořadatelé kvůli nepřízni počasí zrušili. Tentokrát je zataženo, ale neprší.
Takhle to vypadalo na trati zrušené první etapy. Několik stovek závodních strojů by z ní nejspíš udělalo neprůjezdnou bažinu.
Asi hodinu jedeme po asfaltkách, pak sjíždíme na cestu s hliněným podkladem. Krajina severně od Cordóby připomíná vnitrozemí ve Španělsku nebo Chorvatsku. Je dost skalnatá a kamenitá, porostlá pichlavou vegetací a liduprázdná.
Po více než třech hodinách jízdy poznáváme podle aut podél cesty, že jsme u cíle. Kolem trati už jsou stovky diváků. Většina z nich přespávala kvůli tomu, aby viděli Dakar, v nedalekém kempu. Nad námi létá vrtulník. To je dobré znamení. Dnes se pojede.
Po osmé hodině se začnou objevovat první motorkáři. Ti nejlepší jedou v rozestupech, přibližně od třetiny startovního pole už jsou k vidění dvojice i větší skupinky, do kterých se míchají i čtyřkolkáři.
Závodníky na čtyřkolkách jsme viděli bojovat v přímých soubojích.
Někteří jezdci jedou rozvážně, jiní v neuvěřitelném nasazení a divokých driftech. Právě tyhle hazardéry diváci provokují k ještě většímu riziku uznalým povykováním. Je jen otázkou času, kdy uvidíme první průšvih.
Motorkář v modrobílé kombinéze dostává ve výjezdu z táhlé zatáčky na kluzké šotolině jeden smyk, druhý a náhle s sebou motorka škubne jak vzteklý býk a vyhodí nešťastníka ze sedla. Letí vysokým obloukem a dopadá přímo na záda.
Ticho. Leží a nehýbe se. V okamžiku k němu běží nejbližší diváci, pořadatelé a hasiči. Zbytek publika máváním rukama a pískáním varuje ostatní závodníky. Ležící muž se zvedne, udělá pár vrávoravých kroků a znovu padá. Opět se zvedá, obhlíží motorku, ztěžka nasedá a za ohlušujícího řevu a potlesku opatrně odjíždí. Netrvá to ani půl hodiny a vidíme podobnou scénu. Naštěstí opět s dobrým koncem.
Výjezd z táhlé zatáčky v malém kaňonu byl nebezpečně kluzký.
Závodníci jsou z diváků v Jižní Americe nadšení. Zatímco v Africe na ně dost často létaly kameny a klacky, tady je publikum motoristickým svátkem v dobrém slova posedlé. "Jsou skvělí. Povzbuzují a pomáhají, cítím se tady mezi nimi úplně bezpečně," říkal nám v bivaku Miroslav Zapletal, který závodí v kategorii automobilů.
Skupinky lidí lemují trať i v místech, kde není široko daleko žádné obydlí, poblíž velkých měst jsou to špalíry a okolo bivaků to vypadá jak v pražské ZOO ve svátečních dnech při hezkém počasí.
"Vzal jsem si dovolenou a vyjel se na Dakar podívat. Sám jezdím na čtyřkolce, nemůžu si nechat ujít příležitost vidět v akci ty nejlepší jezdce na světě. Cordóba a okolí je centrem motoristického sportu v Argentině,“ svěřuje se jeden z přihlížejících, José Eduardo Bonnazola, který má s sebou i malého synka.
Sám by si prý na Dakar netroufl, a to nejen kvůli financím. "Dám tady v místním terénu na svém quadu padesát, sto kilometrů a mám toho plné zuby. Podívejte se, v jakém tempu jedou oni. Každý den několik stovek kilometrů, v horku, v dešti, bolaví, nevyspalí. Obdivuju je," sype ze sebe slova uznání.
Tatra s Martinem Kolomým za volantem v nedaleké pravoúhlé zatáčce.
Mezitím už na trati hřmí motory speciálů v kategorii osobních aut. Nadšené publikum sleduje v akci Loeba, Hirvonena, Sainze a další legendy rallyového sportu. Velké uznání si bleskovým průjezdem vyslouží Martin Prokop. Však se také později dozvídáme, že v tomto úseku rychlostní zkoušky byl ze všech nejrychlejší.
V prudké pravoúhlé zatáčce, u které stojíme teď, na nás létají kameny. Kola přeorávají cestu. Před průjezdem prvního motorkáře byla udusaná, pevná, teď by se do ní daly sázet brambory. Stokrát můžete mít v roadbooku, tedy jakémsi itineráři pro navigátory, před závodem nebezpečné úseky popsané. Ve finále vypadají po průjezdu několika stovek závodních strojů úplně jinak.
A už je tu závěrečná demoliční četa v podání kamionů. Je neuvěřitelné, jakou rychlostí kolosy naše dvě zatáčky projíždějí. Ti nejrychlejší piloti z nich mají lepší časy než většina osobáků. Diváci mají za sebou více než čtyři hodiny fantastického divadla jménem Dakar a pomalu se rozjíždějí. Někteří domů, někteří už řeší, jaké místo zaberou na trati zítřejší etapy.
