Byl to jeden z nejsrdceryvnějších momentů v historii formule 1, ale také jeden z nejkontroverznějších.
Nehoda Brazilcova Williamsu, k níž došlo 1. května 1994, vyústila ve zdlouhavé třináctileté vyšetřování plné soudních procesů a odvolání, které zanechalo mnoho věcí nevyřešených.
Pohřbu v pilotově vlasti se zúčastnily na tři miliony lidí. Ze Sennova hrobu v Sao Paulu i sochy v blízkosti místa tragické havárie na okruhu v Imole je dodnes poutní místo.
To je jen malá ukázka toho, jaký obdiv a úctu k tomuto jezdci chovají Brazilci a vůbec fanoušci z celého světa.
Oficiální pitva dospěla k závěru, že Senna zemřel na následky "mnohočetných zlomenin spodiny lebeční, rozdrcení čela a prasknutí spánkové tepny s krvácením do dýchacích cest".
Forenzní experti diskutovali o tom, zda zemřel okamžitě, nebo až později v nemocnici. Oficiálně byl prohlášen za mrtvého až poté, co byl několik hodin udržován při životě na přístrojích.
Jako pád z desátého patra
Obzvlášť otřesná je dynamika nehody. Výpočty ukazují, že zpomalení, které Senna zažil, se podobalo nárazu na hlavu po pádu z výšky 30 metrů - tedy desátého až dvanáctého patra.
Frank Dernie, zkušený konstruktér a aerodynamik F1, popsal, že když Sennův Williams FW16 narazil do zdi v zatáčce Tamburello, jezdcovu hlavu zasáhlo pravé přední kolo zachycené mezi zdí a podvozkem.
"Nebýt toho, vyšel by z nehody nezraněn," tvrdil Dernie a za viníka označil zhroucené zavěšení vozu.
Tento náraz byl natolik silný, že způsobil smrtelné zlomeniny lebky, které ještě znásobily části zavěšení připevněné ke kolu. Jedna z nich dokonce pronikla helmou nad pravým okem.
Přesná příčina Sennovy smrtelné havárie však zůstává předmětem debat a spekulací. Italský Nejvyšší kasační soud nakonec v dubnu 2007 rozhodl, že nehodu způsobila porucha sloupku řízení. Přetrvávají však i další teorie, které se zaměřují na další faktory, které mohly k tragédii přispět.
Konstruktér Dernie mimo jiné vyslovil domněnku, že v důsledku incidentů na začátku závodu a delší jízdy za safety car výrazně poklesl tlak v pneumatikách, možná až o 20 procent.
Tím pádem vůz seděl níž a podvozek se doslova svezl po nerovnostech v zatáčce Tamburello. Nastalo něco podobného, jako je aquaplaning za mokra, kdy jezdec ztratí veškerou kontrolu nad řízením.
Podle soupeřů selhala Sennova formule
Většina lidí ze světa Grand Prix, včetně jezdců a majitelů týmů, se přiklání k tomu, že příčinou byla mechanická závada.
"V tom místě nemůžete vyjet mimo trať bez technické závady - snad kromě deště. Rozhodně něco nebylo v pořádku," uvedl tehdejší pilot Ferrari Gerhard Berger, který sám v roce 1989 v zatáčce Tamburello málem uhořel.
Martin Brundle, bývalý jezdec F1 a komentátor stanice Sky Sports F1, vzpomínal, že záběry před nehodou zdánlivě ukazovaly, že vůz se chová dobře. "Mluvil jsem o tom s Damonem Hillem (Sennův týmový kolega z Williamsu) a on mi řekl: 'Podívejte, kdyby se řízení zlomilo, viděli byste, jak mu ruce šly křížem, ale ony nešly'."
Brundle tak považuje za reálnou možnost, že vůz jel příliš nízko a dotkl se nerovnosti asfaltu.
Ron Dennis, bývalý šéf týmu McLaren, v jehož barvách Senna získal všechny tři tituly mistra světa, trval na poruše vozu. Stejný názor zastával i Brazilcův arcirival Alain Prost.
Navzdory četným teoriím a rozsáhlému vyšetřování zůstává přesný sled událostí, které vedly k Sennově smrtelné havárii, nejasný. I po třech desítkách let zůstává zahalený tajemstvím a spekulacemi.
