Peking /Od našeho zpravodaje/ - Tisíce dobrovolníků zaplavily pekingské ulice.
Liší se barvou triček a povinnostmi. Modří pomáhají hostům v orientaci a řeší veškeré jejich dotazy. Červení pomáhají organizačnímu výboru se vším, co je potřeba.
Třetí skupinu tvoří takzvaní bílí. Je jich údajně 400 tisíc a jsou rozmístěni ve zhruba stometrových intervalech po celém městě.
Za úkol mají pomáhat policistům v dohlížení na bezpečnost a bezproblémový průběh her. Je to široké spektrum lidí. Od sotva plnoletých kluků až po paní kolem šedesátky.
Přihlásili se sami a byli vybráni z většího počtu zájemců.
Kruhy ve světě rikš
Nechybějí ani v tradiční historické pekingské zástavbě. V úzkých uličkách a nádvořích takzvaných chutongů.
Obezděných čtvrtí s nízkými domky a tržišti, které jsou poslední připomínkou toho, jak Peking vypadal v uplynulých staletích i desetiletích před rozsáhlou modernizací.
Martin Novák si v Pekingu vede blog. Deníčkové zápisy si můžete přečíst zde |
Hodně chutongů v posledních letech skončilo pod koly buldozerů, což se mnoha pekinžanům nelíbí. Chutongy jsou součástí kulturního dědictví města, jejich počátky sahají až někam do 13. století.
I olympijský život tady ale klokotá poněkud pomaleji. Nejsou tady billboardy ani reklamy, jinak všudypřítomné olympijské logo se alespoň na chvíli ztrácí z dohledu.
Méně aut nahrazuje více kol a rikš, zejména starší obyvatelé vysedávají v křeslech a na stoličkách venku. Od stánků s jídlem stoupá pára a všemožné pachy a vůně.
Jeden z místních starších pánů sedí venku v bílém tričku dobrovolníka. Nejdříve se mu nechce příliš hovořit, až po chvíli se rozpovídá.
Hovoří tak, jak před cizinci většina Číňanů.
"Je to náš stoletý sen, pořádat olympiádu. A já jsem chtěl přispět alespoň malým dílem k tomu, aby se podařila," říká stařec.
Sám prý olympiádu neuvidí, protože nemá lístky. "Ale nějak zvlášť mi to nevadí. Půjdu si zacvičit do parku," tvrdí s úsměvem.
Cvrkáním k harmonii
O několik ulic dál další dobrovolník spojuje službu olympiádě s byznysem. V malých klíckách prodává velké cvrčky. Prý odchycené v přírodě, žádný umělý chov.
Svoji kartu dobrovolníka a nápisy na tričku ukazuje hrdě. "Mám za úkol dohlížet, aby se tu nic nestalo. Aby nebyla narušena harmonie," překřikuje rámus, který dělají povykující cvrčci.
Vybrán prý byl v konkursu, protože zájemců o dobrovolné olympijské hlídání v této ulici bylo víc.
Kritika do světa? Nikdy
Kritiku, nebo alespoň její náznak na adresu olympiády se mi zatím v metropoli od místních při nejlepší vůli nepodařilo získat. Čech, který dlouho žije v Pekingu a přeje si zůstat v anonymitě, pro to má zdůvodnění.
"Číňané si leccos zkritizují mezi sebou, ale před cizincem ne. To si nedají na Čínu sáhnout. Myslím si, že slova podpory většiny Číňanů olympiádě jsou upřímná. Vláda to hodně zahrála na nacionalismus a národní hrdost. Na to, že Čína může ukázat před světem, jak je vyspělá. To zabírá. I lidé, kteří moc rádi režim nemají, olympiádu víceméně podporují."
Podle tohoto znalce Číny, hovořícího čínsky, si dost místních lidí nechává kritiku režimu pro sebe, a je proto těžké odhadnout, co si lidé o podmínkách v zemi - například o demokracii a lidských právech - myslí.
"Jeden můj přítel mi až po půl roce sdělil, že není spokojen a nemá rád komunisty. Ale je to vzácný případ, jinak je těžké se od Číňanů dozvědět jejich názory na politiku."
Takovým příkladem je i mladý prodavač cigaret z centra Pekingu nedaleko jezera, kam se do barů a kaváren chodí večer bavit mladí pekinžané.
Na otázku, zda mu dopravní omezení a bezpečnostní opatření nekazí byznys, odpovídá: "Ne, je to tak správné, musí to tak být."
Nepřehlédněte další reportáže živě z Pekingu: První hodiny v Pekingu: Architektonická tsunami Víme, jak bydlí čeští olympionici. Podívejte se sami Živě z Pekingu: Z města je pevnost. Bojí se Ujgurů Obrazem: Vodní kostka, místo pro olympijské rekordy Olympiáda je super i bez lístků, tvrdí mladé Číňanky |