První hodiny v Pekingu: Architektonická tsunami

Martin Novák Martin Novák
4. 8. 2008 0:00
Město chce šokovat a vyrážet dech

Peking /od našeho zvláštního zpravodaje/ - Čínská metropole a pořadatel letošní olympiády není městem pro ty, kteří trpí fobií z výškových nebo masivních budov.

Do veškerých úprav investoval Peking v uplynulých šesti letech v přepočtu přes čtyřicet miliard dolarů.

Ohromit svět se rozhodli Číňané i roztodivnými architektonickými kreacemi. V Pekingu si podávají ruce nejrenomovanější architekti, aby tady realizovali svoje nejdivočejší sny.

Olympiáda se stane výkladní skříní, v níž chtějí vystavit své exkluzivní zboží.

A oči návštěvníka her jsou vystaveny útokům jedné bombastické stavby za druhou.

Foto: Aktuálně.cz
Zvláštní zpravodaj Aktuálně.cz v Pekingu Martin Novák pro vás z Pekingu bloguje.
Jeho deníček naleznete pod názvem "Pekingský blog: Pěsti v metru, Faust a ulice záchodků" zde

Nakročený obr

Už při cestě z letiště nelze přehlédnout novou budovu čínské státní televize CCTV. Dvě šikmé, 234 metrů vysoké věže ze skla a oceli, které se spojují v posledních několika patrech do pravého úhlu.

Peking 21. století. Budova čínské televize je rozhodně netradiční. Dokončena bude až v příštím roce.
Peking 21. století. Budova čínské televize je rozhodně netradiční. Dokončena bude až v příštím roce. | Foto: Martin Novák

Působí jako nakročený hranatý obr. Ještě není dokončen, dolní partie zakrývá oplocení.

Čínská televize, která vysílá na patnácti programech, se tak stane vlastníkem údajně druhé největší budovy světa po Pentagonu.

Originální konstrukci vymyslel nizozemský architekt Rem Koolhas. Stavba za 800 milionů dolarů musela projít speciálními zkouškami, aby vydržela zemětřesení.

Ze všech velkých nových projektů ale budí televize zřejmě nejmenší nadšení.

"Bylo by lepší, kdyby byla dále od centra," tvrdí jedna slečna u východu stanice metra Guomao, kde se cestujícím zjevuje mrakodrap už při výstupu do schodů.

Opodál stojí další gigant. Budova Čínského světového obchodního centra.

Peking je velmi staré město, ale při projížďce ulicemi to vypadá, jako kdyby snad bylo založeno před nějakými deseti lety.

Jeden masivní a vysoký dům vedle druhého. Les oceli a skla, kam oko dohlédne.

Skanzeny minulosti

Staré čtvrti úzkých uliček pozvolna mizejí, zatímco stalinistická architektura z doby budování komunismu v padesátých a šedesátých letech už zůstává jako skanzen jen na několika místech.

Ještě v osmdesátých letech minulého století vévodily městu nízkopodlažní šedivé budovy. Od té doby Peking úplně změnil svoji tvář.

Budova Národního divadla, známá jako "vejce".
Budova Národního divadla, známá jako "vejce". | Foto: Martin Novák

Typická ukázka stalinistické architektury - obrovitá budova Všečínského lidového shromáždění z roku 1959 - také dostala před olympiádou futuristického souseda.

Nové národní divadlo. Stříbrné polokouli Číňané přezdívají "vejce". Francouzský architekt Paul André jej umístil doprostřed umělého jezera, které čety uklizečů neustále čistí.

Snaha o originalitu a dostatek peněz daly vzniknout i dvěma hlavním olympijským sportovištím.

Ptačí hnízdo zblízka nevypadá tak obrovitě jako na fotografiích nebo televizních záběrech. Díky ocelovým prutům spíš připomíná velkou továrnu na zpracování čehokoliv.

Pekingská ulice.
Pekingská ulice. | Foto: Martin Novák

Tady hry začnou i skončí. Soutěžit tu budou atleti a fotbalisté zde odehrají finále svého turnaje.

Početné skupiny dokončují uvnitř i v okolí poslední přípravy. Kromě řeky a květin lemuje stadion i dlouhá řada přenosných toalet. 8. srpna musí být vše připraveno.

Modré záření

Nedaleko přes tříproudovou silnici stojí Národní stadion pro vodní sporty, známý ale hlavně jako Vodní kostka.

Pekingské ptačí hnízdo. Hlavní olympijský stadion pro 91 tisíc diváků.
Pekingské ptačí hnízdo. Hlavní olympijský stadion pro 91 tisíc diváků. | Foto: Martin Novák

Její povrch zdobí plastové bubliny, které mají chránit kovovou konstrukci  před korozí. Jde o společné dílo čínských a australských architektů. Stavba trvala přes pět let.

Design se nezdá být zcela původní, trochu to připomíná  - díky bublinám - fotbalový stadion Bayernu Mnichov

V noci kostka září modře.

Vzhledem k velkému počtu jeřábů a stavenišť člověka v Pekingu napadá jedno: souvisí pekingská architektonická smršť jen s olympiádou, nebo bude pokračovat i po ní ?

Ať to bude jakkoliv, olympijská výstavba už se dotkla desetitisíců Číňanů. Museli se rozloučit se svými byty, protože kvůli novým projektům byly jejich domy určeny k demolici.

Vodní kostka.
Vodní kostka. | Foto: Martin Novák

Podle ženevského Centra pro právo na domov jde dokonce o statisíce lidí. Někteří dostali kompenzaci a spokojeni odešli do nového, někteří se naopak bouřili.

Statisíce dalších Číňanů ale olympijské budování naopak přivítaly. Dalo jim na několik let práci na stavbách. Teď už ale dělníci, kteří stadiony a další budovy stavěli, v Pekingu nejsou. Olympiádu na vlastní oči neuvidí. Vláda nařídila, aby se vrátili domů do svých provincií.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Boeing vyplatí odškodné rodinám obětí dvou nehod stroje 737 MAX

Americký výrobce letecké techniky Boeing odškodní rodiny 346 lidí, kteří zahynuli při haváriích dvou letadel typu 737 MAX v Etiopii a Indonésii. Poškozeným vyplatí 144 500 dolarů (3,4 milionu korun), uvedla dnes společnost v prohlášení.

Padesátimilionový fond, který vznikl letos v červenci a z něhož chce Boeing pozůstalé vyplatit, začne okamžitě přijímat žádosti od pozůstalých. Částka bude uvolněna nezávisle na žalobách, kterým firma kvůli haváriím čelí. Odškodnění si rodiny mohou nárokovat do konce listopadu.

Letecká společnost také v červenci prohlásila, že hodlá vyhradit dalších 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) na podporu vzdělávání a hospodářství v obou zemích, kde k nehodám došlo.

Boeing 737 MAX 8 letecké společnosti Ethiopian Airlines spadl letos v březnu šest minut po startu z letiště zhruba 60 kilometrů od etiopské metropole Addis Abeba. Při nehodě zemřelo všech 157 lidí na palubě. Oběťmi byli lidé z 35 zemí, včetně čtyř Slováků.

Stejný stroj měl nehodu už loni v říjnu, kdy se letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 189 lidmi na palubě zřítilo po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy