"Řada zápasů nevyšla jen těsně, ale na to se historie neptá. Neudělali jsme ostudu, ale nezastírám zklamání," říká Radek Musílek, jeden ze členů české reprezentace.
Českému celku se nepodařil vstup do turnaje. Postupně podlehl týmům z Lotyšska, Švédska a Číny, následovaly těsné porážky o bod s Nory a Estonci. Právě prohra s posledním jmenovaným družstvem Čechy bolela nejvíc.
"Tak nějak jsme tušili, že jde o nejslabšího soupeře a prohra s ním nás bude mrzet. Osobně budu mít dlouho před očima situaci, kdy se mi za vyrovnaného stavu nepodařilo hodit jednoduchý kámen, který mohl vše rozhodnout v náš prospěch," lituje Musílek.
Curleři podlehli v dalších zápasech i reprezentacím ze Švýcarska a Slovenska. První body si tak připsali až v zápase s Kanadou a poté s Ruskem. "Byl to nejlepší den na šampionátu. Porazili jsme dva velké favority a vrátili se zpět do hry," vzpomíná Musílek.
Rozhodující zápas pro národní tým přišel proti Skotsku. "Šlo nám o všechno. Předešlé dvě výhry a situace v tabulce ukazovala, že půjde o utkání, kde se nakonec rozhoduje o úspěchu, či neúspěchu," říká Musílek. Češi v utkání prohráli a sestoupili do "béčkové" skupiny mistrovství světa.
Kromě výhry nad Ruskem a Kanadou byl turnaj pro Musílka speciální ještě tím, že zde odehrál svůj stý zápas za reprezentaci. "Kdybych počítal přátelské přípravné turnaje, bylo by to ještě víc. Ale tam se statistiky nevedou a já si na ně ani moc nepotrpím," mávl rukou.
Kulaté číslo mu ale radost udělalo. "Je to určitá symbolická meta, o níž jsem neměl před MS tušení. Potěšil mě potlesk soupeřů, na druhou stranu jsem si připadal trochu jako veterán na sklonku kariéry," hodnotí Musílek.
Dárkem k jubileu pro něj ale bylo to, že stý zápas byl zrovna vítězný nad Ruskem. "Radost mi udělal i spoluhráč Štěpán Beneš, který to pak s dojemným komentářem zveřejnil na sociálních sítích," prozrazuje oslavenec.
Musílek si vzpomněl i na svůj úplně první zápas v kariéře. "Bylo to ve Skotsku 2006 na kvalifikaci. Hráli jsme proti Bulharsku a bez větších mezinárodních zkušeností jsme neměli tušení, jak si povedeme. Jasná výhra nám tehdy ukázala, že můžeme bez bázně a hany vstoupit na mezinárodní kolbiště," vybavuje si.
Kolik dalších utkání Musílek v českém dresu ještě odehraje, sám neví. Jeho snem je ale účast na paralympijských hrách. Díky poslední výhře na šampionátu proti Koreji získala reprezentace jeden bod do paralympijské tabulky, který v tuto chvíli znamená dělené čtrnácté místo v žebříčku. Účast v Pekingu v roce 2022 je ale jen pro dvanáct nejlepších.
"Naděje stále žije. Na podzim musíme ve skupině B vybojovat návrat do skupiny A, kde lze získat další kvalifikační body na paralympiádu. Postup zpět mezi elitu zajistí jakékoliv medailové umístění. Pokud to nevyjde, tak bychom museli bojovat další čtyři roky," uvažuje Musílek.
Motivací pro něj do dalších zápasů může být i ocenění, které na šampionátu získal. Ostatní soupeři Musílkovi udělili cenu Sportsmanship award, tedy sportovní vyznamenání. "Její udělení mě zaskočilo a dojalo. Jednak to byla taková náplast na zklamání z herního výsledku, ale především si vážím respektu soupeřů, kteří mi dali svůj hlas," říká.
