České Budějovice - Sport je pro Ivana Nestávala životní styl a především zábava. Zřejmě i díky této lásce na celý život překonal svou diagnózu a už rok po onemocnění byl v Jánských lázních na kurzu monoski pro handicapované lyžaře. Rodina ho v jeho aktivitách maximálně podporuje a on k nim přidal ještě plavání, jízdu na handbiku a florbal. V bazénu sbírá úspěchy nejen doma, ale také na mezinárodních hrách IWAS 2016, kde získal dvě stříbrné medaile. V tuto chvíli se naplno věnuje dvěma sportů - plavání a florbalu.
Jak jste se ke všem sportům, kterým se věnujete, dostal a proč?
Šlo to postupně. Musel jsem se rozkoukat a zjistit, jaké mají vozíčkáři možnosti. Začal jsem s lyžováním. O rok později přišlo plavání a handbike. K florbalu jsem se dostal přes kamaráda, který ho hrál. To mi bylo třináct let.
Který sport převládá?
Tuto otázku si kladu poměrně často, ale na odpověď jsem ještě nepřišel. Každý sport má něco do sebe. Týmový sport je zábavnější kvůli partě a plavání je lepší v překonávání sebe sama. Momentálně je florbal na stupínku těsně pod plaváním, ale velmi často se mi to střídá. Na florbale mě zaujala především parta lidí, která se kolem tohoto sportu pohybuje, tím myslím konkrétně lidi z našeho budějovického týmu. Několik kluků od nás je pro mě vzorem a doufám, že jednou budu hráčsky na podobné úrovni. Tento sport je velmi akční a mnohdy i drsný a to mě na tom baví. Lyže a kolo jsou perfektní sezónní doplňky.
V týmu jste nejmladším hráčem, jak Vás ostatní přijali?
Přijali mne s otevřenou náručí a myslím, že do týmu uvítali mladší krev. Bylo mi třináct let a vnímal jsem to tak, že mě berou hned jako parťáka. Na turnajích jsem od kluků slyšel věci, když vyprávěli vozíčkářské zážitky, že jsem měl opravdu vyvalené oči. Občas to byl nářez, ale zjistil jsem, že život na vozíku je v pohodě.
Je nějaký okamžik, na který rád vzpomínáte, například ze svých začátků?
Z florbalu to asi bude můj první zápas, který jsme vyhráli. Nebo tradičně první gól? Ne, asi to bude Play off extraligy florbalu 2013/14, kdy jsem začal nastupovat v základní sestavě. To pro mě byl krásný zážitek. Z plavání to byly zase první závody, na které také rád vzpomínám. Měl jsem pocit, že jsem opravdový sportovec.
Co úspěchy?
V plavání je prozatím mým největším úspěchem třetí místo na mistrovství republiky v disciplíně 50 metrů znak, tedy v závodě, který vyhrál Arnošt Petráček na letošních paralympijských hrách v Rio de Janeiru. Dále první místo v disciplíně 200 metrů volný způsob a na mezinárodních hrách IWAS 2016 jsem získal dvě stříbrné medaile. I nadále se chci věnovat oběma sportům a dotáhnout to na paralympiádu s plaváním i florbalem. Vím, že florbal ještě není olympijským sportem, ale i tak doufám, že brzy bude.
Jste mladý, co studium, jde kombinovat se všemi aktivitami a kam míří vaše sny či myšlenky, ať už ve sportovním či osobním životě?
Díky tomu, že studuji na sportovním gymnáziu, tak to jde poměrně dobře, ale je to pořádná dřina. V hlavě mám teď dvě jasné myšlenky. Chtěl bych vystudovat práva a získat paralympijskou medaili.
