Na začátku její kariéry to opravdu ale náhoda byla. Po nešťastném pádu ze schodů skončila se třemi rozdrcenými obratli na vozíku. Nevzdala se a úspěšně reprezentuje Českou republiku v para lukostřelbě. V sezoně 2019 dosáhla téměř na všechny možné stupně vítězů napříč kategoriemi. Kromě úspěchů v mixech, vyčnívala i v jednotlivcích, v České republice dokonce i mezi nehandicapovanými.
Na Světovém poháru v Dubaji v jednotlivcích obsadila 3. místo, na Evropském poháru v Novém Městě nad Metují dokonce sesbírala všechny medaile - zlatou v jednotlivcích, stříbro v mixech a bronz v týmech žen. Ozdobou je pak třetí místo na mistrovství České republiky v kladkovém luku žen, kde spolu soupeří handicapovaní a zdraví sportovci dohromady. Úspěchem je i 4. místo na mistrovství světa v Holandsku. Minulou sezonu ale může překonat na paralympijských hrách v Tokiu.
Přestože spolu s Davidem Drahonínským vystříleli minulý rok na mistrovství světa v Holandsku kvóty pro paralympiádu, účast ještě jistou nemá. Místa totiž nejsou na jméno, ale pro jednotlivé státy, takže další místa už závisejí na ostatních střelcích. Jestli pojede do Tokia se tak dozví až v červnu.
Přípravu ale nepodceňuje. Trénuje celou zimu v Trutnově a už jen čeká, kdy se přesune na střelnice i ven. V letošním roce Šárku Musilovou nečeká jenom paralympiáda, ale i další velké mezinárodní závody, první je už v únoru Světový pohár v Dubaji. Zatímco konkurence z Turecka nebo Itálie může trénovat celoročně ve venkovních podmínkách, Musilová musí čekat na jaro. Pak přijde ten správný dril - lukostřelba, kondiční cvičení, fitness: "Když se to spojí dohromady, tak od rána do večera je člověk na střelnici nebo fitku. A trénuje a trénuje," popisuje svůj den.
Skloubit kariéru vrcholového sportovce a běžné zaměstnání není lehké. Sama by o tom mohla vyprávět. Kvůli letošní přípravě a účasti na vrcholových akcích si musela vzít do října v práci pauzu. Naštěstí ji to bylo umožněno a může se plně soustředit na lukostřelbu.
"Už bych nedávala, abych se mohla naplno připravovat na lukostřelbu a ještě podávat stoprocentní výkon v práci," komentuje své rozhodnut Musilová. "Například si dávám dvakrát denně sto padesát šípu, což je na dvě a půl hodiny dopoledne a odpoledne. Do toho kondice ve fitku, různé ježdění," pokračuje v popisu své časově náročné přípravy, za kterou dojíždí i do Prahy.
Příprava má svůj důvod. Nejen doma, ale i ve světě se čím dál víc rozšiřuje konkurence. "Ve světě je nás už poměrně dost. Dohromady patnáct W1 holek. Už to začíná být poměrně silná konkurence," reaguje na otázku o svých soupeřkách. Na domácí půdě také není jedinou favoritkou.
Podobně, jako kdysi ji, objevil v mixech David Drahonínský i Terezu Brandtlovou, které je další českou lukostřeleckou nadějí. V konkurenci jí ale pomohly přesuny v kategoriích dle postižení. Zatímco v jiných disciplínách překvalifikace kategorií sportovcům uškodila, v lukostřelbě W1 jim naopak přinesla satisfakci. Na paralympiádě v Riu byli v jejich kategorii sportovci s lehčím stupněm handicapu. Teď už jsou ale v jiných kategoriích a někteří kvůli neúspěchům končí.
A jaké jsou cíle Šárky Musilové do budoucna? Případný úspěch na paralympiádě je jasný, ale kouká ještě dál. Ráda by získala titul mistryně světa a překonala světový rekord. Třeba se jí to podaří již v letošním roce, i s medailí z Tokia na krku.
