S jakými představami jste vstupoval do letošní sezony?
V druhé polovině loňské sezony se mi podařilo ustálit techniku a na všech větších závodech jsem pravidelně dosahoval vyrovnaných výkonů. Šlo mně tedy především o to, abych v tomto trendu pokračoval i letos.
Lze říci, že příprava probíhala bez problémů?
Zpočátku mě trochu přibrzdilo zraněné koleno, takže poslední tři měsíce loňského roku jsem se mohl věnovat jen posilovně a hlavně odpočívat, což mně zřejmě paradoxně pomohlo. S plným tréninkem bez omezení jsem začal až v lednu.
A s jakým hlavním cílem?
Neustále se přibližovat k technice, která mně loni pomohla k vyrovnané výkonnosti.
Těší vás dosavadní letošní účet?
Jsem velice spokojen. Třikrát jsem v Diamantové lize skončil na stupních vítězů, v Paříži jsem si vytvořil osobní rekord, nepotkal mě žádný propadák a podařilo se mi absolvovat deset závodů, v nichž nejhorší hod měřil 84 a půl metru a ten nejdelší 88,02 metru. Čili už zmíněná vyrovnanost a žádné často až nepochopitelné výkyvy.
Blížíte se k oštěpařské hranici snů, kterou je 90 metrů. Kudy vede cesta k jejímu překonání?
Musí se sejít vynikající technika se skvělými podmínkami. Důležité je perfektní zázemí i podpora diváků. Musí toho být opravdu dost, aby to vyšlo. Je to hodně daleko a každý decimetr posunu vpřed je náročný. Přesto věřím, že se mi to někdy podaří. Zatím mě těší postupné zlepšování. Snažím se dostat k hranici svých možností a schopností. Třeba je právě za těmito devadesáti metry, kdo ví.
Pokud jde o šampionát v Londýně, těšíte se tam?
Před pěti lety na olympijských hrách jsem tam měl problémy s kotníkem, takže moc hezké vzpomínky jsem na Londýn neměl. Avšak loni jsem tam vyhrál svůj první závod Diamantové ligy, a tak se na svůj letošní třetí start na mistrovství světa těším. Věřím, že tentokrát konečně postoupím z kvalifikace do finále, což se mi zatím nepodařilo. Když bude teplo a vítr do zad, tak se mi to snad podaří (smích).
Tím chcete říci, že na boj o medaili nemyslíte?
Nejprve je potřeba udělat první vydařený krok v kvalifikaci, v níž nelze nic ani v nejmenším podcenit. Ani to, že těch předepsaných 83 metrů by pro mě neměl být žádný problém. Když se to podaří, tak ve finále je potřeba mít den D a v něm aspoň jeden vydařený hod. Nadmíru bych byl spokojen s osobním rekordem, a kdyby to stačilo na medaili, tak by to byla báječná třešinka na slaďoučkém dortu. Jedním slovem: fantazie.
V oštěpařské soutěži budou startovat poprvé v historii MS čtyři Češi. Je to výhoda?
V každé ze dvou kvalifikačních skupin budou dvě české dvojice, což je výborné. Můžeme si pomáhat, poradit si, být v důležitém kontaktu. Mělo by to být nám všem ku prospěchu.
Co byste řekl na adresu vašich největších soupeřů?
Skvělí jsou oba Němci - olympijský vítěz Röhler s výborným výkonem 93,90 i Vetter. Jsou to mladí a talentovaní atleti, kterým vzájemná rivalita pomáhá a těžím z ní i já. Třetím oštěpařem, který mě letos porazil, je olympijský vítěz z roku 2012 Wallcott z Trinidadu. To jsou asi ti největší medailoví aspiranti, ale určitě ještě někdo může překvapit.
Takže cestu ke zlatu vidíte jako velice složitou?
Určitě bude potřeba poslat oštěp hodně daleko, ale samozřejmě se může stát cokoliv. Třeba bude pršet. V každém případě uspěje ten, kdo naváže na své letošní kvalitní výkony.
