Od Macochy po Jedovnice. Taje Blanenska vám ukáže výškařka Michaela Hrubá

V Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku si lidé připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce. Premiér Petr Fiala (ODS) při této příležitosti uvedl, že smutný osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. 

Premiér Fiala řekl, že v holokaustu se zhmotnila nenávist ve vražedný systém, který nabyl hrůzných rozměrů. Připomněl, že v Česku existovaly dva koncentrační tábory pro Romy, a to v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. "Nuceně v nich přebývaly celé rodiny. Muži, ženy i děti žili v nelidských podmínkách, trápil je hlad, nemoci a otrocká práce. Velká část tu zahynula, další čekalo utrpení v podobě cesty za prací do táborů v Německu nebo transport do Osvětimi," řekl Fiala. Podle něj státu trvalo dlouhou vypořádání se s věcí s ohledem na výkup pozemků a podobně. "Za tu dobu pamětníci, pro které by byl památník zadostiučiněním, postupně odcházeli. Pokud nás má historie něco naučit, je nutné, abychom tragické události neviděli jen jako věty v učebnicích, ale abychom je dokázali spojit s konkrétními místy a osudy," dodal Fiala.

Ředitelka muzea Jana Horváthová uvedla, že v odsunu byli i členové její rodiny. "Nikdo už se z nich nevrátil. Já jsem vyrůstala ve stínu jejich temných příběhů, které jsem dlouho nechápala," řekla Horváthová. Připomněla také, že její dědeček, právník Tomáš Holomek, už v 70. letech minulého století založil komisi směřující k odškodnění romského holokaustu.

Prezident Miloš Zeman je na plánované návštěvě v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Sdělil to mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Jak dlouho prezident v nemocnici zůstane, neuvedl. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke sdělila, že jde o plánovanou krátkodobou hospitalizaci.

"Mohu pouze konstatovat panu prezidentovi končí tento týden dovolená a v týdnu příštím už jsou naplánovány mnohé aktivity - setkání s velvyslanci, setkání s panem premiérem nebo Země živitelka," uvedl Ovčáček.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V konečné zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil rychlé údaje z konce července. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. V celé Evropské unii inflace v červenci zrychlila na 9,8 procenta z červnových 9,6 procenta, uvádí evropský statistický úřad. Tento údaj Eurostat v rychlém odhadu neuváděl.

Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ke konci července ECB v reakci na prudký růst inflace poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby, a to výrazněji, než původně avizovala. Její základní úrok se dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.

Ceny energií v eurozóně se podle konečné zprávy Eurostatu v červenci meziročně zvýšily o 39,6 procenta. Jejich růst nicméně zpomalil z červnových 42 procent. Zrychlil naopak růst cen potravin, a to na 9,4 procenta z 8,9 procenta.