Proti covidu kloktejte ústní vodu, radil lékař. Teď odmítá, že je zdrojem nákazy

Ondřej Zoubek ČTK Ondřej Zoubek, ČTK
Aktualizováno 22. 7. 2021 17:42
Vlastimil Voráček. Lékař, který se dlouhá léta staral mimo jiné o zdraví českých tenistů a tenistek v Davis Cupu a Fed Cupu, ale zůstával stranou zájmu široké sportovní veřejnosti. Ovšem den před zahájením olympijských her je jeho jméno v tuzemsku tím nejskloňovanějším. Do Tokia letěl nenaočkovaný a jako první z české výpravy měl pozitivní test na koronavirus.
Lékař Vlastimil Voráček byl u úspěchů českého týmu ve Fed Cupu (na snímku s Markétou Vondroušovou).
Lékař Vlastimil Voráček byl u úspěchů českého týmu ve Fed Cupu (na snímku s Markétou Vondroušovou). | Foto: ČTK

Vlastimil Voráček byl součástí lékařského týmu českých olympioniků už na hrách v Londýně a Riu de Janeiro před devíti a pěti lety. Do Japonska cestoval vládním speciálem a Seznam Zprávy ve středu zjistily, že právě on byl prvním pozitivně testovaným členem výpravy.

Sám Voráček se ale ohradil proti označování za zdroj nákazy. Příznaky covidu  neměl a nemá. Není podle něj jasné, kdo koho mohl infikovat

"Ohledně olympijských her v Tokiu byly zadány určité předpoklady organizátory her, podle kterých se může sportovec a doprovod účastnit. Očkování bylo zadané jako dobrovolné," uvedl.

Lékař je přesvědčen, že odletěl zdravý. "Kromě proběhlých povinných negativních PCR testů před odletem, dokonce v rozdílných laboratořích, se testuji nezávisle i sám a kontroluji a udržuji imunologicky relevantní parametry v krvi a tím si zvyšuji odolnost. Předem a ani do dneška jsem neměl a nemám žádné klinické příznaky covidového onemocnění a jsem kompletně fit," uvedl ve vyjádření pro média.

Český olympijský výbor (ČOV) Voráčkovu identitu nejdříve tajil, protože podle slov ředitele komunikace Tibora Alföldiho věřil, že jde o první a poslední případ nakaženého člověka v týmu.

Jenomže brzy vyšlo najevo, že pozitivní jsou i další cestující z onoho speciálu, a to beachvolejbalista Ondřej Perušič, kouč beachvolejbalistek Simon Nausch a také stolní tenista Pavel Širuček a Nauschova manželka Markéta Nausch Sluková, pro které olympiáda předčasně skončila.

A jelikož ČOV připustil, že ne všichni a ne po celou dobu letu do Tokia dodržovali přísná protiepidemická opatření, obávají se den před startem sportovního svátku i další spolucestující, aby nebyli pozitivně testováni.

Sociální sítě okamžitě zaplavila obrovská kritika směrem k ČOV i k samotnému Voráčkovi, který nepodstoupil vakcinaci proti covidu, byť z pozice zdravotníka mohl být naočkovaný již několik měsíců. Ke kritikům se ostatně přidal i premiér Andrej Babiš.

Voráček, vyhlášený ortoped s dlouholetou praxí v Česku i Německu, kam v roce 1968 v deseti letech s rodiči emigroval, očkování odmítl a v říjnu minulého roku radil proti covidu bojovat kloktáním ústní vody.

"Němečtí vědci nedávno zveřejnili studii, která ukazuje, že kloktání běžně dostupných ústních vod může významně ovlivnit přenášení koronaviru," odkazoval se na německou studii v rozhovoru pro web Vitalia.cz.

Voráček dodal, že samozřejmě samotné kloktání neléčí, ale brání viru v dalším šíření. "Množství virů se kloktáním sníží, protože dezinfekce ústní vodou je likviduje. Virus se tak výrazně redukuje," popisoval vedoucí lékař Centra rehabilitace a integrované medicíny Crimed v Poděbradech.

Malým dětem, které ještě ústní vodu kloktat nezvládnou, doporučoval Voráček jako prevenci cucat pastilky nebo používat bylinné kapky.

V interview pro Edukafarm.cz lékař prozradil, jak se dostal ke spolupráci s českými sportovci. "Otec hrával českou házenou v národním týmu, já jsem se dostal k házené či k atletice a měl jsem nakročeno do nejvyšší německé ligy, ale upřednostnil jsem studium medicíny," vysvětloval.

"Díky kontaktu s profesorem Pavlem Dunglem a hlavně přes spolupráci s profesorem Pavlem Kolářem jsem se octl mezi sportovci. Všechna utkání, kterých jsem se účastnil, byla unikátní a užil jsem si je. Kdykoliv se na mě sportovci obrátí, snažím se jim pomoct," pokračoval Voráček.

"Tenis má v Čechách velkou tradici a brzo se tady vyvinula systematika v tréninku. Je zásluhou tradice, odhodlanosti rodičů a české tenisové školy, že je český tenis tak úspěšný," mínil ortoped. Také do Tokia letěly české ženy s velkými ambicemi, minimálně na startu soutěží se však budou muset obejít bez Voráčkovy pomoci.

Navíc se částečně na jeho hlavu sypou negativní reakce. "Neskutečně podceněná logistika sportovců je v našich očích čistým amatérismem. V letu do Japonska pod organizační hlavičkou ČOV očividně neexistovala jakákoliv standardní protiepidemická opatření na letišti ani v letadle," uvedl David Trávníček, šéf agentury Sport Invest, která zastupuje beachvolejbalový pár Nausch Sluková, Barbora Hermannová.

Místo aby ČOV podle Trávníčka splnil v praxi svůj jediný úkol, dostat zdravé sportovce na místo konání olympiády, vznikla ostuda. "Je z toho situace, ve které vedle mnoha zničených sportovních snů bere zasvé také dobrá mezinárodní pověst českého sportu jako celku," doplnil.

Cyklista Leopold König na Twitteru srovnával s Tour de France. "Čtyři roky dřete na olympiádu a potom vás dostane amatérismus druhých. Tři týdny Tour bez jediného nakaženého. Proč? Čistá profesionalita. Týmy k sobě nikoho nepustily. Realizační tým roušky všude. Takže to jde," psal.

Samotného Voráčka se zastal bývalý vodní slalomář, olympijský vítěz z Barcelony 1992 a lékař Lukáš Pollert. "Dav má o vině vždy jasno a lynč je na dosah. Vše kvůli pozitivnímu testu, který neznamená ani nakažení? Sportovci mohli nakazit lékaře, stejně i naopak. Vinen je test, který se vůbec nemusel dělat," zveřejnil na sociálních sítích.

 

Právě se děje

před 3 minutami

OSN má obavy desetitisíce Afghánců, v Laškargáhu by je mohly uvěznit boje s Tálibánem

OSN má velké obavy o bezpečnost desetitisíců obyvatel afghánského Laškargáhu, které by v tomto městě mohly uvěznit boje mezi vládními vojsky a islamistickým hnutím Tálibán. V New Yorku to dnes podle agentury Reuters uvedl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Tálibán svou ofenzivu proti afghánské vládě zesiluje od dubna, kdy USA oznámily, že do září stáhnou z Afghánistánu své vojáky, čímž ukončí svou dvacetiletou vojenskou přítomnost v zemi.

"Od začátku roku konflikt v Afghánistánu přinutil skoro 360.000 lidí opustit domovy. Od roku 2012 bylo vysídleno zhruba pět milionů lidí," řekl Dujarric novinářům.

Boje jsou velmi intenzivní zejména v okolí města Herát, nedaleko západní hranice s Íránem, a v Kandaháru a právě v Laškargáhu na jihu země.

"Máme velké obavy o bezpečnost a ochranu lidí v Laškargáhu na jihu země, kde by boje mohly uvěznit desetitisíce lidí," řekl Dujarric. Doplnil přitom, že z provincií Hílmand a Kandahár byl hlášen nárůst počtu civilních obětí a destrukce civilních budov i kritické infrastruktury, včetně nemocnicí.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 23 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 38 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy